Randy Kroszner jako bývalý guvernér americké centrální banky hovořil na Yahoo Finance o tom, že silná data z amerického hospodářství by mohla zastavit snižování sazeb. K tomu dodal, že s novými daty se vždy objeví spekulace o tom, že Fed udělal chybu, ale centrální banka se musí rozhodovat na základě toho, co je v daný okamžik k dispozici. Ekonom také poukázal na to, že s cyklem snižování sazeb nezačal jen Fed, ten tak dokonce učinil „o něco později“, ale také „o něco odvážněji“.
Podle ekonoma bude záležet zejména na tom, jak se bude chovat inflace. Ekonomická aktivita i trh práce mohou být silné, ale inflace může i přesto dál klesat, nebo se síla pracovního trhu může více projevit na chování mezd a následně i na inflaci. Významnou roli bude proto hrát produktivita, jejíž vyšší růst by umožnil pokles inflace i v prostředí silného ekonomického růstu. Nyní ale k mimořádnému zvyšování produktivity nedochází, proto by Fed uvítal nižší tempo růstu mezd.
„Práce je v řadě případů jedním z hlavních výrobních vstupů. Pokud mzdy rostou o 4 % a zaměstnanci výrazně nezvyšují svou produktivitu, je velmi těžké to skloubit s růstem cen o 2 %,“ vysvětloval ekonom.
O monetární politice hovořil na CNBC také Jeremy Siegel. Podle něj se ve třetím čtvrtletí letošního roku dá čekat zvýšení produktivity. Takže růst mezd může být sice silnější, ale měl by být vyvážený vývojem na straně produktivity, tudíž by neměl představovat faktor, který bude zvedat inflační tlaky, „což je dobrá zpráva pro akcie.“ Siegel dodal, že Fed už podle něj sazby o 50 bazických bodů snižovat nebude, namísto toho přijde série poklesů o 25 bazických bodů.
Podle profesora se neutrální sazby nachází u 3,5 %. Jde o úroveň sazeb, které by ekonomiku neměly ani brzdit, ani stimulovat. Siegel míní, že Fed jí dosáhne někdy ve druhé polovině příštího roku. I bez toho, aby musel sazby snižovat o 50 bazických bodů. K tomu ekonom míní, že scénář hladkého přistání je stále pravděpodobnější. Pokud by přitom byla ekonomická aktivita i nadále silná, krátkodobé výnosy by mohly klesat kvůli nižším sazbám, ale ty dlouhodobé by se mohly vydat opačným směrem.
Podle Siegela by tak dlouhodobější obligace mohly pro akcie představovat „trochu větší konkurenci“ právě proto, že Fed snižováním krátkodobých sazeb podpoří ekonomiku, a to zvedne sazby dlouhodobé. Růst by ale měly i zisky obchodovaných společností a podle profesora má americký akciový trh do konce roku stále prostor k růstu. K valuacím pak řekl, že pokud se dá stranou sedm největších technologických firem, poměr cen k ziskům se pohybuje kolem 18. „Nemyslím si, že v současném světě je to drahé. I když nejde ani o levný trh,“ míní expert.
Zdroj: Yahoo Finance