Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali ekonomové Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Robinson působící ve Spojených státech, a to za výzkum vlivu společenských institucí na rozdíly v prosperitě mezi zeměmi. Oznámila to dnes švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak skončilo vyhlašování letošních nositelů tohoto prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
Ocenění vědci podle akademie přispěli k pochopení rozdílů v prosperitě mezi národy. "Ukázali důležitost společenských institucí pro prosperitu země. Společnosti se špatným právním systémem a institucemi, které vykořisťují populaci, nevytvářejí růst ani změnu k lepšímu. Výzkum laureátů nám pomáhá pochopit, proč tomu tak je," uvedla akademie.
Acemoglu a Johnson pracují v Massachusettském technologickém institutu (MIT), zatímco Robinson působí na Chicagské univerzitě. "Snižování obrovských rozdílů v příjmech mezi zeměmi je jedním z největších úkolů naší doby. Laureáti ukázali význam společenských institucí pro dosažení tohoto cíle," řekl předseda výboru pro udílení cen Jakob Svensson. "Identifikovali historické kořeny slabého institucionálního prostředí, kterým se dnes vyznačuje řada zemí s nízkými příjmy," dodal.
Server CNBC upozornil, že Acemoglu a Robinson jsou autory populární knihy Proč státy selhávají, která vyšla v roce 2012 a která se zabývá příčinami nerovností mezi zeměmi. Acemoglu, který se narodil v Turecku, dnes uvedl, že ho zisk Nobelovy ceny za ekonomii překvapil a šokoval. "Něco takového nikdy nečekáte," prohlásil. "Je to velké překvapení a pocta," dodal.
Acemoglu poznamenal, že oceněný výzkum podtrhuje význam demokratických institucí. "Demokracie ale není všelékem," dodal. "Zavádění demokracie je velmi těžké. Když zavedete volby, vytvoří to někdy konflikt," upozornil. Vyjádřil také obavy, že demokratické instituce ve Spojených státech ztrácejí podporu obyvatel, píše agentura AP.
"(Laureáti) prosluli zkoumáním na první pohled triviální otázky – proč jsou některé země bohaté a jiné zůstávají chudé a proč tento rozdíl mezi nimi navíc přetrvává. Klíčové vysvětlení nacházejí v roli institucí, obecněji v roli historie," uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Bádání oceněných často spočívá v tom, že se obracejí právě do historie, kde hledají odpovědi na otázky, které se vztahují k současnosti, dodal.
Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se od roku 1968 a naprostou většinu nositelů ocenění tvoří Američané.
V loňském roce Nobelovu cenu za ekonomii získala Američanka Claudia Goldinová za prohloubení znalostí o uplatnění žen na trhu práce. Stala se teprve třetí ženou, která toto ocenění obdržela.
Na vyznamenané čeká kromě medaile, diplomu a finanční odměny i tradiční slavnostní ceremoniál, který se uskuteční u příležitosti výročí úmrtí Alfreda Nobela, což je 10. prosince.