Německá ekonomika v příštím roce vykáže jen mírný růst, hrubý domácí produkt (HDP) se podle odhadu poradního grémia vlády zvýší o 0,4 procenta. Takzvaná rada moudrých tak výrazně snížila svůj předchozí odhad. Vláda sama v říjnovém výhledu počítala na příští rok s růstem HDP o 1,1 procenta.
Takzvaná rada moudrých je poradní grémium německé vlády složené z ekonomických odborníků a od roku 1963 pravidelně hodnotí hospodářský vývoj Německa. V květnu letošní růst odhadla na 0,2 procenta, na příští rok pak růst odhadovala na 0,9 procenta. Nyní počítá pro letošek s poklesem o 0,1 procenta, zatímco na příští rok odhaduje růst o 0,4 procenta. "Německé hospodářství brzdí konjunkturální i strukturální problémy," uvedla rada.
Německá vláda už v říjnu svůj výhled snížila. Uvedla tehdy, že už letos nečeká hospodářský růst a že HDP klesne o 0,2 procenta. K růstu by se podle vládního odhadu mělo německé hospodářství vrátit v příštím roce, kdy by měl HDP vykázat růst o 1,1 procenta. Pokud se prognóza naplní, stane se Německo jedinou zemí skupiny ekonomicky vyspělých států G7, která v letošním roce zaznamená hospodářský pokles.
Vláda přitom při zveřejnění výhledu v říjnu počítala s řadou růstových opatření, která po rozpadu tříčlenné vládní koalice z minulého týdne a vzniku menšinové vlády zřejmě nedokáže v parlamentu prosadit. Předčasné volby se budou konat podle všeho 23. února. Kancléř Olaf Scholz při přebírání posudku poradního grémia dnes vyjádřil naději, že se ve Spolkovém sněmu i po rozpadu koalice podaří najít dostatek hlasů pro přijetí takzvané růstové iniciativy, která má za cíl nastartovat v Německu hospodářský růst.
Podle předsedkyně poradního orgánu Moniky Schnitzerové by mělo Německo více investovat do "projektů budoucnosti", zvýšit by se měly především investice do dopravní infrastruktury, vzdělání a obrany. "Ve všech třech oblastech máme co dohánět," řekla.
Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá i řada českých firem. Trápí ji ale oslabení průmyslového sektoru kvůli zastavení dodávek levného zemního plynu z Ruska po invazi ruských vojsk na Ukrajinu, dále kvůli slabé poptávce v Číně a potížím automobilového průmyslu v souvislosti s přechodem na elektromobily.