Včera zveřejněné výsledky americké inflace za měsíc říjen byly zcela nepřekvapivé, co však stálo za pozornost, byly komentáře, které se v posledních hodinách linou z útrob Fedu. Člověku se to nechce ani věřit, ale jako by američtí centrální bankéři po volbách přepnuli na jinou - zjevně více jestřábí notu.
Vraťme se ale nejprve nakrátko k říjnovým inflačním datům, která tentokrát skončila přesně v souladu s naším a tržním očekáváním. Podíváme-li se do inflačních střev, tak inflaci v USA aktuálně brzdí ceny energií, což - pokud se podíváme na ceny ropy - bude zřejmě fenomén, který bude fungovat i ve zbývající části tohoto roku. Projdeme-li si pak různé složky jádrové inflace, tak jde o tentokrát o směsici dobrých a horších zpráv. Opět pozlobily ceny nájemného, které rostlo o silných 0,4 % meziměsíčně. Naopak, pokud očistíme jádrovou inflaci o nájemné, tak meziměsíční růst činil jen 0,2 %, což převedeno na roční bázi znamená fakticky naplnění inflačního cíle. Stejně rozporuplně vychází další položky - ceny služeb se stále tlačí svižně vzhůru, naopak ceny zboží fakticky stagnují (specificky pokud bychom je očistily o ceny ojetých automobilů). Každopádně agregátně vzato by v součtu výše uvedené informace Fed neměli odradit od dalšího snížení úrokových sazeb na zasedání v prosinci, neboť stále potvrzují velmi pozvolnou tendenci sestupu k inflačnímu cíli.
O to zajímavější je nápadná změna v rétorice některých představitelů vedení Fedu, která jako by až nápadně kolidovala s termínem amerických voleb. Jak předevčírem Neel Kashkari z Fedu v Minneapolisu, tak včera Alberto Musalem z Fedu v St. Louis řekli, že pokrok na cestě k dosažení inflačního cíle zpomalil. To jsou jasná varování směrem k prosincovému zasedání. Samostatnou kapitolou je pak včerejší vystoupení šéfky dallaského Fedu, která ve své přednášce uvedla, že rovnovážná úroková sazba (R*) se může nacházet v podstatě tam, kde ji vidíme dnes. Jinak řečeno v rétorice Fedu je cítit posun směrem k více jestřábí komunikaci, která každé další snížení úrokových sazeb dost silně relativizuje. Konec konců trh již nyní snížil pravděpodobnost snížení sazeb v prosinci na cca 80 %, přičemž před inflačními daty to bylo dokonce jen 60 %.
*** TRHY ***
Koruna
Navzdory prázdnému makro kalendáři se včera koruně dařilo, když zlehka posílila k úrovni 25,30 EUR/CZK. Rozkolísanost české měny vůči euru ale zůstává nadále relativně omezená a koruna vyčkává na silnější impulsy k pohybu jedním, či druhým směrem. S končícím týdnem máme za to, že kurz koruny zůstane stabilní v pásmu 24,20-24,40 EUR/CZK.
Eurodolar
Eurodolar je pod trvalým tlakem, přičemž v pozadí nestojí jen vysoké úrokové sazby v USA. Ztráty eura lze zaznamenat i na jiných měnových párech - například vůči švýcarskému franku. Společné měně evidentně nehraje do karet i rýsující se nejistota v souvislosti s vypsanými předčasnými volbami v Německu.
Eurodolar je tedy na cestě k hranici 1,05, kterou může otestovat, resp. pokusit se dostat pod ní. Takový test by se rýsoval, pokud bychom slyšeli další jestřábí komentáře z Fedu (jako např. včera - viz úvodník) a/nebo trh bude konfrontován se silnými daty z trhu práce v USA (zde mohou posloužit i dnes publikované žádosti o podporu).