Podle nové studie jsou evropské firmy mnohem méně ochotné investovat do inovací a nových projektů. Příčina může spočívat v tom, jaké náklady se nesou s neúspěchem takových počinů – viz první část článku. Autoři analýzy vedle celkových dat také prezentují praktické příklady, které ukazují, jak rozdílná je situace v EU na straně jedné a ve Spojených státech na straně druhé.
Studie „Cost of Failure and Competitiveness in Disruptive Innovation“ uvádí jako praktický příklad chování a dalších firem, které ukazuje na rychlost a flexibilitu společností v USA. Konkrétně jde o nedávnou vlnu propouštění v americkém technologickém sektoru, které „ilustruje klíčové strukturální rozdíly mezi evropským a americkým modelem“. v lednu 2023 propustil 10 000 zaměstnanců s náklady na odstupné v celkové výši 800 milionů USD neboli 80 000 USD na zaměstnance, což odpovídá 5,9 měsíce standardní odměny (medián). Podobné údaje byly pozorovány pro společnosti Meta (4,2 měsíce), (7,5 měsíce) a Twitter (3 měsíce).
Podle studie v americkém modelu přitom vystupuje do popředí rychlost podnikového rozhodování. Rychlý nástup a úspěch ChatGPT vyvolal okamžité reakce. zefektivnil svou pracovní sílu, investoval 10 miliard dolarů do OpenAI a další částky do vlastní infrastruktury umělé inteligence. Meta pozastavila své úsilí o vývoj metaversu, „během pár měsíců propustila 20 000 zaměstnanců a zvýšila své investice do AI, přičemž utratila neuvěřitelných 37 miliard dolarů.“
Podobně i , který podle ekonomů čelí výzvám v oblasti vyhledávání, zastavil některé velké projekty, propustil 12 000 zaměstnanců a zrychlil investice do umělé inteligence. V roce 2023 konkrétně zvýšil své investice do výzkumu a vývoje na 43 miliard USD včetně najmutí desítek tisíc inženýrů s AI zkušenostmi. Jak vypadá situace v Evropě? Podle studie je znát rozdíl v rychlosti, s jakou firmy postupují.
„V Evropě tři technologičtí lídři, , a , rovněž oznámili plány restrukturalizace. , která je největším evropským technologickým investorem, představila plán na snížení počtu zaměstnanců až o 14 000.“ Navzdory prudkému poklesu tržeb o 21 % v minulém roce, který si vyžádal okamžitá opatření, ale pokrok není zase tak rychlý. Regulační omezení v Německu, Francii a Finsku totiž znamenají, že restrukturalizaci nedokončí firmy dříve než v roce 2026. Podobně společnost , evropský softwarový lídr, oznámila, že propustí 8 000 lidí. Podle studie ale bude celý proces i celkové náklady výrazně převyšovat ty, které nesou americké firmy.
Šlo by nějak skloubit ochranu zaměstnanců při propouštění a větší flexibilitu firem a jejich ochotu investovat a pouštět se do nových projektů? Jedna jednoduchá možnost, kterou autoři studie navrhují, je, že by se pravidla ochrany mohla vztahovat pouze na určité pracovníky, zejména ty s nižšími mzdami. Jinou možností je model typu dánské „flexicurity“. Zde vláda převezme náklady na podporu zaměstnanců, rekvalifikaci a podobně. Firmy si tak ponechávají flexibilitu. K tomu by mohla být „vyjasněna a zjednodušena pravidla pro vyjednávání s odbory“.
Zdroj: The Conversable Economist, „Cost of Failure and Competitiveness in Disruptive Innovation“