Trápení německé ekonomiky nebere konce, což dnes potvrdil předběžný odhad HDP za minulý rok. Po poklesu o tři desetiny procenta v roce 2023 se německá ekonomika nevymanila z růstových problémů ani v minulém roce, kdy odepsala 0,2 %. V pasti ne-růstu přitom největší evropská ekonomika zůstává již pátým rokem – od propuknutí Covidu nepřidala k dobru ani procento (viz graf).

Německá ekonomiku se nachází v útlumu hned z několika důvodů. Za prvé jde o zabržděnou spotřebitelskou poptávku, jež stále nedosáhla ani předpandemické úrovně. Druhým důvodem je nízká investiční aktivita, která jde ruku v ruce s vysoce podprůměrným využitím průmyslových kapacit. A třetím stěžejním faktorem je mizerný výkon německého průmyslu. Ten postupně ztrácí konkurenceschopnost na zahraničních trzích, ať již z důvodu drahých energií, měnící se role Číny z hlavního odbytiště do pozice konkurenta nebo zaostávání v technologicky náročných odvětvích.
A do toho se v Německu budou za méně než šest týdnů konat předčasné parlamentní volby. Hlavním tématem je logicky stav ekonomiky – současné problémy jsou totiž dlouhodobého strukturálního charakteru, spíše než cyklického, které by s nástupem konjunktury měly rychle odeznít. Proto postupně jednotlivé politické partaje přicházejí s vizí, jak resuscitovat německou ekonomiku a zajistit úspěšný comeback po vzoru hospodářských reforem z přelomu milénia.
Politické momentum se ani v rámci horké fáze kampaně příliš nemění – favoritem je opoziční CDU/CSU, která si zřejmě bude moci vybírat juniorního koaličního partner z dvojice sociální demokraté a zelení. Druhá nejpopulárnější strana AFD skončí s vysokou pravděpodobností v opozici.
Na novou německou vládu každopádně čeká nelehký úkol. Rozpočtová politika neumí zázraky, a i pokud se podaří navýšit veřejné investice, digitalizovat nebo snížit byrokratickou zátěž, o čemž mluví ve své volební strategie Vize 2030 křesťanští demokraté, změny se v ekonomice projeví nejdříve v roce 2026.
Shrnuto, podtrženo, vyhlídky německá ekonomiky nejsou pro tento rok extra růžové, zvláště ve světle negativních rizik – tím hlavním je celní politika Trumpovy administrativy. I proto odhadujeme třetí rok v řadě hospodářskou stagnaci s růstem HDP na úrovni černé nuly.
*** TRHY ***
Koruna
Koruna se od zveřejnění prosincových inflačních čísel, která zvýšila šanci na obnovení cyklu snižování sazeb, dostala do viditelné defenzivy. Na frontě s eurem odepsala od začátku týdne zhruba 20 haléřů a posunula se nad hladinu 25,20 EUR/CZK. Vítr do plachet nefouká české měně ani ze strany rostoucích dolarových sazeb a silného dolaru. Proto nyní nevidíme příliš prostor, aby koruna znovu otestovala hranici 25,00 EUR/CZK, spíše bude mít problém udržet aktuální pozice.
Eurodolar
Nižší než očekávaná americká výrobní inflace včera zmírnila tlak na růst výnosů (amerických) dluhopisů. Ceny výrobců byly v prosinci jen o +0,2 % vyšší. Ve srovnání s konsenzuálním odhadem, který se pohyboval mezi +0,3-0,4 %.
Dnes odpoledne je na programu důležitější inflace - americký index spotřebitelských cen. Náš nowcast je nižší než tržní konsensus, ale nebere v úvahu skokové zvýšení některých potravin (především vajec). Pokud inflace skončí opravdu na relativně vysokém tržním konsensu, tak se dolarové sazby udrží vysoko a s nimi i dolar. Pokud naopak bude inflační údaj o desetinku nižší, než si trh myslí, tak dost možná dojde na vybírání dolarových zisků.
Akcie
Úterní obchodování na zámořských trzích probíhalo hned v úvodu poměrně pozitivně, když investoři reagovali na nižší růst výrobních cen. Úvodní nadšení ovšem postupně vyprchalo a na trh se vrátila vyšší nervozita, což se pochopitelně projevilo i na indexech. Nejstabilněji působil průmyslový Dow Jones Industrial Average, který se většinu seance pohyboval v mírném plusu. Vyšší nervozita spojená s odklonem od rizikovějších aktiv se logicky projevila v technologickému Nasdaqu, který ovšem nutno říct příliš za bluechipovými akciemi z Dow Jones nezaostával. Akcie z polovodičového odvětví jakožto Nvidia či AMD ztrácely okolo 1 % a o něco slabší obchodování zažili investoři Meta Platforms, která odevzdala cirka 2 %.