Měnová politika Spojených států a eurozóny byla v posledních pěti letech nebývale sladěná. Bylo to do značné míry dané tím, že obě ekonomiky čelily podobnému šoku v podobě pandemie COVID-19, který na obou březích Atlantiku vyvolal dlouho nevyzkoušený nabídkový/produkční inflační šok. I počátek ruské invaze na Ukrajinu ještě na oba ekonomické bloky dopadal víceméně symetricky, pak ale začaly převažovat rozdíly. Pro Evropu byla ruská invaze podstatně výraznějším negativním nabídkovým šokem vedoucím k výraznému zdražení energií a dalších vstupů. Současně s tím rozpočtová politika v eurozóně dříve šlápla na brzdu a na rozdíl od USA již od roku 2024 hraje na “restriktivní notu”. Výsledek? Domácí inflační tlaky měřené napětím na trhu práce a jádrovou inflací jsou v USA viditelně vyšší než v eurozóně a nůžky mezi měnovou politikou se zjevně znovu rozevírají.
Rozdíl mezi dvouletými tržními americkými a eurovými sazbami od září 2024 vzrostl z jednoho procentního bodu zhruba na dva. Situaci na podzim vyostřilo vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách. Jeho volební program je v mnoha ohledech “pro-inflační” - daňové úlevy, nová cla a omezení migrace vesměs implikují vyšší inflační tlaky a vyšší americké úrokové sazby. Naopak nabídkové šoky v evropském průmyslu (vyšší ceny energií) přerostly v strukturální problémy, které se začínají projevovat i na ochlazování pracovního trhu. A v důsledku toho se zdají být evropská inflační očekávání více pod kontrolou a prostor pro další pokles sazeb otevřenější než v USA.
Paradoxně vidina Trumpových cel může inflační tlaky v Evropě nepřímo ještě utlumit. Zejména uzavírání amerického trhu před čínským zbožím může restartovat deflační tlaky v čínských exportech do ostatních světových trhů v čele s Evropou. Tím by se dostal ještě pod výraznější tlak evropský průmysl a otevřely by se dveře pro agresivnější snižování úrokových sazeb, než nyní očekáváme (dno aktuálně vidíme u ECB na 2,0 %). To samozřejmě za předpokladu, že Donald Trump skutečně agresivní obchodní přestřelku nastartuje a Evropa americké kroky vůči Číně nedorovná…, to vše i po inauguračním projevu Donalda Trumpa zůstává značně nejisté.
*** TRHY ***
Koruna
Česká koruna si drží post-inaugurační zisky, které dočasně globální investory uklidnily – nejčernější očekávání okamžitého startu obchodních válek se zatím nekonají. Měnový pár se tak pravděpodobně nějakou dobu bude bez výraznějších domácích impulsů pohybovat v okolí 25,15 EUR/CZK.
Eurodolar
Eurodolar se stále nachází v relativně příjemném po-inauguračním rozpoložení, které vyplývá z toho, že celní hrozby ze strany nové Trumpovy administrativy nebyly naplněny.
Za předpokladu, že nepřijdou nějaké silné výroky z Bílého domu by eurodolar měla čekat klidnější seance, kdy ve hře bude jen rétorika centrálních bankéřů (promluví např. prezidentka ECB Lagardeová).
Akcie
Menší firmy včera relativně více těžily z dynamiky americké ekonomiky a jejího uzavírání. Index Russell 2000 přidával přes procento. Slabší je to u nejsledovanějšího S&P500, který byl jen 0,3 pct v plusu, Nasdaq dokonce jen stagnoval. Brzdou jsou některé velké techy, konkrétně Apple po zhoršení analytických doporučení a obavách ze slábnoucích prodejů IPhonů. Dolů míří také Tesla, u níž se trh může obávat komplikací kvůli clům proti Mexiku nebo zrušení podpory na nákup elektromobilů. V tomto případě ale předpokládáme, že si Elon Musk nějaké řešení zařídil.