Středoevropským měnám se daří. V “přiměřeně” pozitivním případě atakují několikaměsíční maxima (forint či koruna), v případě plné euforie jsou to maxima několikaletá, což je případ polského zlotého. Co stojí za nečekanými zisky regionálních měn, jež jako by zapomněly na démona Trumpa, který Evropě hrozí vysokými cly?
Asi nejčerstvějším fundamentálním impulsem byly víkendové volby v Německu. Ty z pohledu středoevropských ekonomik ukončily nejistotu toho, co se bude dít u největšího obchodního partnera, který navíc jako vlastník častokrát diktuje to, kam se bude ubírat strojírenský průmysl v našem regionu. Výsledky voleb sice možná nejsou ideální, ale ze strukturálního pohledu jde pro střední Evropu o pokrok proti předcházející německé koalici, která na nářky německých průmyslníků příliš nedala a tolerovala faktickou stagnaci německé ekonomiky. Výsledky německých voleb tak přinášejí naději na změnu, v níž může doufat i exportně orientovaný průmysl sídlící ve střední Evropě.
Druhý velký příběh pro středoevropské měny akceleruje politika nového amerického prezidenta. Hrozba vyšších cel z jeho strany se totiž ocitla zcela ve stínu možného příměří mezi Ukrajinou a Ruskem. Poslední vývoj na tomto poli je poměrně překotný, ale pokud by opravdu bylo ve hře dosažení příměří, které by udržitelně zafixovalo hranice mezi Ukrajinou a Ruskem (na což by mimo jiné dohlížely jednotky evropských zemí), tak pozitiva pro středoevropské ekonomiky a měny nelze přehlédnou. Předně by zmizela “válečná” riziková přirážka u investic v regionu, za druhé by se zformovaly nové exportní příležitosti a za třetí – stabilizoval by se příliv a odliv ukrajinské pracovní síly na regionální trhy, což by pro řadu regionálních firem bylo prospěšné. A konečně jako bonus by v případě příměří byla naděje i na nižší ceny dovážených surovin. No, a to neznamená nic jiného, než zlepšení směnných relací a tím fundamentálně podložené zpevnění (reálného) měnového kurzu.
Závěrem dodejme, že býčí vlna, na níž se nese aktuálně zlotý, forint a v podstatě i koruna, může mít pro dotyčné ekonomiky další pozitivní vedlejší efekty. Sílící měny totiž dále zpřísňují měnové podmínky ve regionálních ekonomikách, což by teoreticky mohly příslušné centrální banky mohly kompenzovat uvolněnější měnovou politikou, která by měla být manifestována nižšími oficiálními úrokovými sazbami. Tak daleko zatím nejsme, čehož důkazem bude i dnešní zasedání maďarské centrální banky (MNB). Sílící měny však mohou být pobídkou ke změně rétoriky (holubičím směrem), což může být i příklad odpoledního zasedání MNB.
*** TRHY ***
Koruna
Česká koruna včera posílila na nejsilnější úroveň od června minulého roku, když prolomila hranici 25,00 EUR/CZK. Pozitivním impulsem byl pravděpodobně výsledek německých parlamentních voleb. Svou roli může nadále sehrávat i pozitivní sentiment ohledně mírových jednání na Ukrajině.
Dnes budou publikované výsledky lednových cen výrobců. Zatímco ceny v průmyslu zůstaly utlumeny slabou poptávkou, ceny v zemědělství pravděpodobně dále rostly, což je rizikem pro vývoj potravin v rámci spotřebitelské inflace.
Eurodolar
Eurodolar si v reakci na výsledky německých voleb (a navzdory rozpačitému indexu Ifo) včera připisoval mírné zisky, které však nakonec neudržel.
Dnes se do pozornosti dostanou americká makro data, kde bude zajímavý zejména výsledek americké spotřebitelské důvěry, která minulý týden v podobě indexu od Univerzity z Michiganu poměrně výrazně zahýbala trhy.
Regionální Forex
Maďarská centrální banka na svém dnešním zasedání ponechá úrokové sazby beze změny na úrovni 6,50 %. Sílící forint sice MNB hraje do karet, ale poslední inflační číslo překvapilo velmi vysokou hodnotou, takže centrální banka ponechá hlavní úrokovou sazbu na relativně vysoké úrovni, která bude i nadále lákat krátkodobý spekulativní kapitál. Komentář MNB k rozhodnutí by však mohl obsahovat holubičí prvky, což by forintu mohlo vzít částečně vítr z plachet.
Akcie
Index S&P500 včera odepsal 0,4 %, a Nasdaq Composite více než procento. Negativní vývoj táhly hlavně technologie. Ztráty přes 2 procenta byly na Metě, Microsoftu či Tesle, výraznější propady pak byly na polovodičích nebo softwaru, viz třeba Palantir. Zájem investorů mířil do bezpečnějších sektorů jako běžná spotřeba nebo zdravotnictví. Nervozitu na trzích mohlo zvyšovat údajné zrušení části pronájmů datacenter od Microsoftu, případně další kolo protičínských opatření, které naznačily zprávy z USA.