Po volbách v USA, ale vlastně už před nimi, se rozjel tzv. „Trump trade“. Jeho hlavními rysy měly být vyšší ceny akcií, respektive rizikových aktiv, silnější dolar a vyšší výnosy (nižší ceny) dluhopisů. Dnes se s pár souvisejícími poznámkami podíváme na to, jak se tento „trade“ skutečně vyvíjí.
Před pár měsíci jsem tu psal o tzv. Trumpově opci. Tedy konceptu, který měl v referenci na tzv. Fed opci poukazovat na menší riziko poklesu akciového trhu. U Fed opce se hovoří konkrétně o tom, že americká centrální banka by zamezila větším propadům akciového trhu. U opce prezidenské by tak činila vláda. Kvůli tomu, že prezident vidí akciový trh jako barometr své úspěšnosti.
Jsou to koncepty a předpoklady hodně volné, možná spíše finance fiction. Ale ona prezidenská opce by vlastně byla určitou extrémní formou onoho tradu zmíněného výše, nahrávajícímu rizikovým aktivům. Všechny jeho složky přitom představují část finančních podmínek a následující graf od ukazuje, jak se ve skutečnosti vyvíjely po jmenování pana Trumpa do funkce:
Zdroj: X
V podstatě vidíme úplně opačný obrázek, než bychom podle oné teze vidět měli. Akcie jsou dole, dolar také, rizikové spready na korporátních dluhopisech vzrostly, proti tomu z hlediska vývoje finančních podmínek působí pokles výnosů dluhopisů. Předpokládal se totiž růstový vývoj táhnoucí nahoru riziková aktiva a výnosy dluhopisů, přišel opak. S nižšími cenami rizikových aktiv a výnosy dluhopisů. Pozoruhodné na tom všem přitom může být, že americká vláda nepřišla v podstatě s žádným velkým překvapením a dělá to, o čem hovořili její zástupci od samého počátku. Z tohoto pohledu by tedy na trzích (nejen akciových) došlo k masivní iracionalitě, kdy tu samou věc hodnotily úplně jinak před pár měsíci a nyní.
Zaznívaly a zaznívají také teze, že proběhne určité časové období, kdy se budou projevovat spíše nepříjemné důsledky vládní politiky (cla, omezení imigrace…). Ale v delším období jednoznačně převládne dlouhodobý pozitivní efekt deregulace, zvyšování efektivity vládního systému a podobně. K tomu se toho dá říci hodně, ale nakonec platí, že „uvidíme“. Stejně jako se regulace dá dělat ve vhodné míře a vhodným způsobem, to samé platí o deregulaci a změnách v systému.
Pak je tu teze, že akcie vlastně nestagnují kvůli politice nové vlády, ale měnícímu se/zhoršujícímu se ekonomickému obrázku. K tomu bych ale dodal, že obě proměnné (politika – ekonomika) jsou v současné době úzce propojeny. Včera jsem tu pak psal o překvapení z Atlanty – o tom, že tamní Fed, respektive jeho model ukazuje na prudký propad ekonomické aktivity v USA v letošním prvním čtvrtletí. Nicméně to ani zdaleka není konsenzus. A třeba NDR a jeho Global Recession Probability Model ukazuje nyní na nejnižší pravděpodobnost globální recese za poslední čtyři roky. Spojené státy sice nejsou globální ekonomikou, ale tamní vývoj do ní hodně promlouvá.
Prezidentský trade se každopádně dost otočil a já bych v souvislosti s tím chtěl ještě ukázat graf s valuacemi světových trhů. Z doposud uvedeného by se totiž mohlo zdát, že americké akciové trhy prochází nějakým náročnějším obdobím. Pohled na jejich PE to vrací do přesnější perspektivy – valuace jsou stále mimořádně vysoko a to i mimo velké technologie. Mimochodem, do historicky mimořádných vakuačních rovin se dostává ale i německý DAX , zatímco MDAX je na historickém standardu (celá Evropa se také posouvá nahoru). MDAX je přitom tvořen 60 firmami, které jsou svou velikostí za první třicítkou v DAXu. Graf také ukazuje, jak moc na valuacích DAXu ubere, pokud dáme stranou .
Zdroj: X