Dnešním dnem oficiálně vstoupila v platnost Trumpova drakonická cla vůči zbytku světa. I když jsme si již zvykli, že americká administrativa je všehoschopná, na bezprostřední odsun platnosti to tentokrát nevypadá. A pokud se tak nestane ani v nejbližších týdnech a měsících, je třeba se připravit na významné makroekonomické dopady. Zatímco v případě růstu půjde o negativní zásah, inflační vývoj se může mezi jednotlivými státy významně lišit.
V případě americké inflace je prvotní dopad zřejmý. Skokový nárůst celních tarifů zdraží dovozy a zapůsobí ve směru vyšší inflace, která by dle našeho odhadu mohla v meziročním vyjádření pokořit hranici 4 %. Navzdory ustřelení inflace ale nečekáme reakci Fedu. Optikou centrální banky by se totiž mělo jednat o dočasný šok mimo její kontrolu. Pokud navíc americká ekonomika v důsledku vyšších cel šlápne na brzdu (náš základní scénář), pak mohou ve střednědobém horizontu převládnout spíše desinflační tlaky, tlačící Fed k uvolnění měnové politiky, což je koneckonců i aktuální názor dolarové křivky.
Evropa a Česko mohou krátkodobě čelit vyšším cenovým tlakům, pokud neuspěje návrh Komise na vzájemné odbourávání cel mezi EU a USA. V takovém případě (za nás pravděpodobném) by zřejmě EU zasáhla druhou stranu Atlantiku nikoli plošnými, ale cílenými cly, například v sektoru digitálních služeb. Inflace by v takovém scénáři vzrostla spíše mírně. Také v Evropě a Česku proto kalkulujeme primárně s desinflačním příběhem kvůli slabšímu růstu ekonomiky, navíc podpořeném aktuálním prudkým poklesem cen energií, ropy a zemního plynu.
Důležitou roli v celém desinflačním příběhu sehraje i Čína. Na tu dnes Donald Trump dále zvýšil cla, v souhrnu již na extrémně prohibitivních 104 %. To jinými slovy znamená, že podstatná část čínských exportů směřujících do USA bude přesměrována – dle analýzy Bloombergu půjde až o 85 % z 582 mld. dolarů v následujících letech. Část tohoto masivního objemu pravděpodobně skončí a možná až zahltí evropský trh – půjde zejména o elektroniku, textil apod. A to bude tlačit inflaci dále dolů. Paradoxně to může Evropu vést ke zvážení vyšších cel vůči Číně jako ochrana domácích producentů. V důsledku Trumpových politik tak může dojít na scénář, kdy bude muset i Evropa zvýšit míru protekcionismu vůči ostatním zemím světa.
V případě Česka by se desinflační tlaky projevily zejména v cenách zboží. Ty již nyní rostou jen velmi pozvolna – v únoru meziročně o pouhých 0,6 %. Reorientace čínských exportů by tak mohla ceny zboží poslat až do deflace. Z pohledu ČNB je na místě opatrnost při kalibraci měnové politiky vzhledem k extrémní nejistotě. I tak máme ale za to, že dopady Trumpových cel vytvořily prostor pro výraznější pokles úrokových sazeb až do okolí 3 %.
*** TRHY ***
Koruna
Česká koruna se zpočátku týdne drží poblíž hranice 25,20 EUR/CZK, kam se dostala po rozpoutání plnohodnotných obchodních válek ze strany USA. Za současné konstelace, kdy americká cla vstoupila v platnost a situace dále eskaluje (cla na Čínu 104 %), bude česká měna ráda za setrvání na aktuálních úrovních. Averze k riziku je totiž nadále na vzestupu, jak ostatně dokumentovala včerejší seance na americkém akciovém trhu, což není pro riziková aktiva včetně koruny dobrá zpráva. Domácí makro data jsou v tuto chvíli proto na druhé koleji a koruna bude bezprostředně sledovat především odpověď EU na Trumpova cla a další případnou eskalaci napětí, která by mohla vést k jejím dalším ztrátám.
Eurodolar
Výprodej na akciových trzích se obnovil, přičemž tentokrát má i novou dimenzi v tom, že částečně zahrnuje i americké dluhopisy, resp. dolar. Trhům zřejmě došla s Trumpem trpělivost, když navýšil celkové zboží na Čínu na 104 % (tj. přidal dalších 50 %) a zároveň se objevily zprávy, že Japonsko by s USA mohlo na příštím zasedání MMF konzultovat kurzovou politiku. Takové zprávy pochopitelně zavání snahou uměle znehodnotit dolar a dohodu, kterou Japonsko s USA učinilo v polovině 80. let minulého století.
Vývoj na americkém akciovém a dluhopisovém trhu bude alfou a omegou pro eurodolar v následujících hodinách. Prozatím vše vypadá na celkový útěk z dolarových aktiv, který se však při výraznějším výprodeji na akciovém trhu může proměnit v návrat do amerických dluhopisů, a tedy i dolaru. Každopádně aktuální korelace (ceny akcií, US dluhopisy i dolar dolů) je v situaci vysoké averze k riziku krajně neobvyklá.
Akcie
Americké akciové trhy pokračovaly v divoké jízdě a ani včera nebyla nouze o velké zvraty. Včerejší pokus o stabilizaci tak opět nevyšel, když index S&P 500 a Nasdaq 100 v průběhu dne rostly o více než 4 %, aby nakonec zavřely hluboko v červených číslech. V rámci indexu S&P 500 se jako ojedinělá oáza klidu ocitly akcie zdravotních pojišťoven, kterým Trumpova administrativa odklepla výplatu 25 mld. USD. Akcie Humana, CVS a UnitedHealth se solidními zisky opanovaly všechny tři stupně vítězů v rámci indexu S&P 500. K závěru obchodování postupně výprodeje nabíraly na síle a mezi nejslabšími akciemi se objevily i akcie polovodičového giganta AMD. Akcie AMD v úvodu obchodování rostly až o 7 %, aby nakonec odevzdaly přes 6 %.