Evropská centrální banka na dnešním zasedání snížila dle očekávání depozitní sazbu o 25 bps na 2,25 %. Hlavní refinanční sazbu snížila o 25 bps na 2,40 % z přechozích 2,65 %. Prezidentka ECB Christine Lagarde na dnešní tiskové konferenci zdůraznila rostoucí rizika pro ekonomický růst eurozóny způsobená eskalací globálního obchodního napětí. Obchodní nejistoty a obavy z cel mohou mohou podle ní ovlivnit ekonomickou aktivitu a vést k utaženějším finančním podmínkám.
Velká pozornost na dnešní tiskové konferenci byla věnována rizikům výhledu pro ekonomiku. „Negativní rizika pro růst ekonomiky rostou,“ řekla prezidentka ECB Christine Lagarde. „Velká eskalace napětí v celosvětovém obchodu a s tím spojené nejistoty pravděpodobně sníží růst eurozóny kvůli nižším vývozům a mohou s sebou stáhnout investice a spotřebu,“ uvedla Christine Lagarde s tím, že horší sentiment na finančních trzích by mohl vést k utaženějším finančním podmínkám.
ECB ve své rétorice o účincích měnové politiky vypustila slovo „restriktivní“, ale to neznamená, že by byla neutrální. „Koncept neutrálních sazeb funguje pouze ve světě bez šoků,“ poznamenala šéfka ECB Christine Lagarde. ECB snížila sazby posedmé od loňského června. Trhy nyní naceňují další dvě snížení sazeb během letošního roku a asi 40% šanci na tři snížení sazeb.
Inflace se zdá být v Evropě zatím pod kontrolou. Březnová data ukázala, že ceny rostly o 2,2 % meziročně, přičemž úzce sledovaná komponenta služeb zmírnila růst na 3,5 % z předchozích 3,7 %. Pokles cen energií by mohl dezinflaci dále podpořit. „Většina inflačních indikátorů ukazuje na návrat k 2 %,“ uvedla prezidentka ECB. Dopad cel na inflaci bude jasnější v průběhu času a další politické kroky bude nutné zvážit agilně podle příchozích dat, pokračovala Lagarde.
Dnešní rozhodnutí bylo jednomyslné. I ti členové rady, kteří jsou spíše takzvaní jestřábi prosazující boj proti inflaci prostřednictvím vyšších sazeb, souhlasili, že obchodní válka výrazně změnila ekonomický výhled, uvedla agentura Reuters. ECB snížila sazby posedmé od loňského června. Sazba je tak nejníže od konce listopadu 2022, kdy činila přesně dvě procenta.
Německý výnos 10letého dluhopisu vymazal lehké ztráty. Euro prodloužilo předchozí pokles a sklouzlo o 0,6 % na 1,336 na páru s dolarem, ovšem po předchozí rally, která ho vynesla na tříleté maximum. „Euro v posledních týdnech posílilo poté, co se sentiment investorů vůči eurozóně ukázal být odolnější oproti jiným ekonomikám," podotkla Lagarde.
Rozhodnutí ECB přichází den poté, co šéf Fedu Jerome Powell znovu zdůraznil, že jeho cílem je boj proti inflačním tlakům, které s sebou přinesou Trumpova cla. Poznamenal, že dopad rychlých změn v celních poplatcích a dalších politických změn se "stále vyvíjí", ale pravděpodobně bude větší, než se čekalo, vzhledem k rozsahu cel, která chce Trump zavést. I když jednání mezi USA a jejich obchodními partnery mohou cla nakonec snížit. Prozatím by Fed mohl podle Powella ponechat základní úrokovou sazbu stabilní a počkat na vyjasnění situace, než začne uvažovat o dalších úpravách. Základní úroková sazby v USA se od loňského prosince nachází v rozmezí 4,25 procenta až 4,50 procenta.
Zdroj: Bloomberg, Patria, ČTK, Reuters