Velké americké banky jsou v dobré finanční kondici a mají silné rozvahy. To snižuje pravděpodobnost finanční krize podobné té, která nastala v roce 2008. Na Bloombergu to uvedl Lawrence H. Summers, podle něhož si vede dobře celá ekonomika a „rizika se nachází spíše na straně inflace“.
Ekonom tedy nevnímá bankovní sektor a kvalitu jeho půjček jako problematickou, jiná je ale podle něj situace v nebankovní části finančního sektoru. Zde totiž rostou půjčky rychlým tempem, vstupují sem noví hráči a regulace není tak rozsáhlá. K tomu dodal, že deregulace, která v USA nyní probíhá, může být v některých oblastech krokem špatným směrem. Neplatí to ale všude, jinde může tento trend zvýšit ziskovost firem a tím vlastně posílit jejich stabilitu.
Bloomberg poté poukázal na finanční pomoc, kterou by měly Spojené státy poskytovat Argentině s cílem stabilizovat tamní měnovou situaci. Summers byl přitom členem vlády v době, kdy probíhala podobná krize v Mexiku a k současnému dění řekl, že silně věří v nutnost udržovat globální finanční stabilitu. Tedy v to, že Spojené státy by měly být aktivní ve chvíli, kdy se nějaká země dostane do krize zahrnující krizi likvidity a vyžadující rychlý zásah. USA by pak měly stát v jeho čele.
Současné dění v Argentině a kroky Spojených států ale ekonom považuje za „nové a nekonvenční“. Mimo jiné proto, že USA zasahují bez spolupráce s jinými stranami, v minulosti byla rizika a náklady sdíleny s ostatními. Nyní poskytují všechny finanční fondy samy, nespolupracují s Mezinárodním měnovým fondem ani některými zeměmi. Možná se to podle ekonoma nakonec ukáže jako rozumný krok a investice. Nyní je zřejmé, že jde o neobvyklý postup.
K tomu Summers dodal, že mimořádná je nyní i míra rizika, kterou jeho země ve vztahu k pomoci Argentině podstupuje. Nikdy předtím „jsme nekupovali měnu rozvíjející se země s pevným kurzem, která se ocitla pod tlakem.“ Podle ekonoma k ničemu podobnému nedocházelo ani během zmíněné mexické krize a nyní jde o „velmi spekulativní přístup“. Je možné, že pomoc doprovázejí nějaké dohody, které výrazně snižují její rizikovost. A je možné, že američtí daňoví poplatníci nakonec na této „investici do pesa“ vydělají. Nicméně Summers je podle svých slov z kroků vlády nervózní.
Bloomberg připomněl, že Donald Trump podpořil argentinského prezidenta, Javier Milei podle něj vede zemi správným směrem. Otázkou ale je, zda Milei udrží svou politickou podporu. Pokud ne, pak podle Trumpa mizí možnost, že dojde k rozmachu Argentiny a USA už s touto zemí „nebudou ztrácet čas“. Není tedy současné dění a finanční pomoc ze strany USA v podstatě politickým krokem, který má podpořit současné politické vedení Argentiny? Summers v odpovědi na otázku zavzpomínal na dění v Rusku za vlády Borise Jelcina. Tehdy podle něj Západ také podporoval tehdejší vládu, „protože se domníval, že je lepší než komunistická alternativa.“
Summers si myslí, že podobné rysy šly pozorovat třeba u Marshallova plánu, v jehož rámci Spojené státy pomáhaly po druhé světové válce některým evropským zemím. Celkově se tedy „nedá říci, že by politika nevstupovala do rozhodování o americké pomoci.“ V případě Argentiny je ale neobvyklé to, jak blízko jsou nyní volby. A také „míra odhodlání udržet pevný měnový kurz“.