Paul Krugman a Martin Wolf spolu uvažovali nad rozvojem a využitím umělé inteligence. V první části se zaměřili zejména na to, jak v minulosti nové technologie přinášely zánik některých existujících pracovních míst, ale také vnik nových (viz včerejší Víkendář). Ve druhé části se ekonomové mimo jiné zaměřili na „technofeudalismus“ a to, jak jej může posilovat či oslabovat AI.
Krugman řekl, že „firmám trvalo asi 40 let, než přišly na to, co dělat s elektřinou.“ Nešlo totiž jen o chápání této nové technologie, ale bylo třeba úplně změnit výrobní procesy včetně samotných budov. Takový historický vývoj může být vodítkem i pro současnou vlnu zavádění nových technologií, posuzování jejich přínosů a načasování. K tomu ekonom poukázal na to, že „ve Spojených státech došlo k dramatickému poklesu pracovních příležitostí pro čerstvé absolventy vysokých škol, podle Wolfa něco podobného probíhá i v Číně. „Problém je, že je to tak náhlé. Zdá se, že jde o klesající trend výhody vysokoškolského vzdělání, který trvá už několik let.“ Otázkou přitom stále je, zda jde o nějaký odraz nových technologií, nebo je příčinou něco jiného.
Firmy jsou pak podle Krugmana z AI nadšené, ale většina z nich vlastně zatím neví, co s ní dělat a do jaké míry jí mají důvěřovat. Jedna z možností přitom je, že se AI nakonec stane doplňkem kvalifikovaných lidí. Možná odstraní některé analytiky střední úrovně a tak dále, ale umělá inteligence ve spojení s vysoce kvalifikovanými lidmi bude stále tím nejlepším způsobem fungování firem. Změní se pak struktura zaměstnanosti, ale lidské bytosti se budou nadále velmi aktivně podílet na většině úkolů, které stále vykonávají.“
Krugman k tomu dodal, že se snaží hovořit s řadou expertů na téma umělé inteligence. Situace je ale taková, že i odborníci mají velmi široký rozptyl názorů a existuje velké množství pohledů na další vývoj. „Před pár lety bylo například pro mladé lidi dobrou radou naučit se programovat. Nyní to už ale nemusí být zase tak dobrá rada,“ myslí si ekonom. „Jednou z věcí, ve kterých je umělá inteligence docela dobrá, je totiž právě programování. Tedy alespoň to základní.“ Podle Krugmana se hodně pracovních míst vhodných k automatizaci nachází také ve finančním sektoru. „Takže ohroženými lokalitami nemusí být ve skutečnosti nějaké malé město vyrábějící nábytek, ale třeba velké finanční centrum, které už opravdu nebude potřebovat všechny lidi, co se probírají tabulkami.“
„V našich společnostech, zejména v USA, vidíme obrovskou koncentraci bohatství a příjmů. Někteří lidé to označují jako technofeudalismus,“ uvedl Wolf v souvislosti s tím, jaké změny by AI mohla způsobit ve společnosti. Podle Krugmana koncentrace bohatství a tržní síly úzce souvisí s tématem síťových externalit. „Je to takový ekonomický žargon, ale v podstatě to znamená, že něco děláte nebo něco používáte, protože to dělají všichni ostatní. Všichni například používají , protože všichni ostatní používají . Hodně pracuji v Excelu, protože Excel je univerzální a každý ví, jak ho používat. Jde o věci, které samy sebe posilují, samy se uzamykají ve výhodách, jsou základem určitého druhu monopolní moci.“
Posiluje umělá inteligence tento trend? Krugman podle svých slov odpověď na uvedenou otázku nezná. „Lidé mají tendenci říkat, že AI snižuje vyjednávací sílu zaměstnanců, proto musí posílit moc šéfů velkých korporací. To by mohla být pravda, ale zatím nevíme. Myslím, že se i korporacím líbí myšlenka, že se s pracovníky nebudou skutečně muset zabývat, ale to může být opět jen součástí celkového humbuku kolem AI.“
Zdroj: Substack Paul Krugman