Goldman Sachs: Investice do AI se ve vztahu k růstu ekonomiky hodně přeceňují

Jan Hatzius a Ben Snider z Goldman Sachs byli hosty Bloombergu, kde hovořili o svém pohledu na aktuální a další vývoj v ekonomice a na trzích. Mimo jiné uvedli, že se v posledních letech kvůli růstu produktivity měnil vztah mezi růstem produktu a nezaměstnaností. Přitom šlo o dobu, kdy se ještě na produktivitě neprojevovala umělá inteligence a v dalších letech by tedy tento trend měl sílit.

Podle Snidera byli investoři tři roky posedlí umělou inteligencí a akciemi velkých technologických firem. V posledních měsících minulého roku ale sílil názor, že investice do AI už nebudou růst takovým tempem a zároveň budou stále více financovány dluhem. Obojí pak „pochopitelně investory znervózňuje“. Hatzius pak zpochybnil rozšířený názor, podle kterého investice do AI již nějakou dobu výrazně pomáhají americkému hospodářství k růstu.

Ekonom poukázal konkrétně na to, že velká část investic probíhá do produktů a položek, které jsou do amerického hospodářství dováženy. Samotný pohled na výšku investic do umělé inteligence tak není úplný, protože k němu je vhodné přidat vývoj dovozů. A podle ekonoma byl celkový efekt těchto dvou položek ve vztahu k růstu americké ekonomiky téměř nulový. K tomu svou roli hraje i to, jak jsou při sledování vývoje ekonomické aktivity účtovány čipy, a i tento efekt podle experta znamená, že skutečný příspěvek investic do AI je ve skutečnosti mnohem nižší.



K situaci na trzích Hatzius řekl, že vysoké valuace a některé další faktory by jej vedly k tomu, aby spíše čekal „určitý návrat k průměru“. Jinak řečeno, podle ekonoma je namístě čekat spíše nižší návratnost. Dodal však, že „nejde o klíčovou součást výhledu pro příští rok“. Snider pak hovořil o ziscích obchodovaných firem s tím, že během minulého roku panovaly obavy z toho, jak se na nich projeví nově zaváděná cla. Změny ziskovosti jsou přitom podle něj taženy obvykle zejména změnami marží a cla se jich proto mohla skutečně citlivě dotknout.

K poklesu ziskovosti obchodovaných firem ale nakonec nedošlo, podle experta je však dobré podívat se na vývoj vcelku. Díky tomu, jak si vedla celá ekonomika, mohlo totiž bez cel dojít k většímu růstu ziskovosti, než jakého bylo dosaženo. Nedostavil se tedy pokles zisků, ale to automaticky neznamená, že cla neměla svůj negativní dopad. Firemní sektor na ně také často reagoval. Jednak je promítal do prodejních cen, ale také tlačil na dodavatele, aby nezvyšovali své ceny. Případně docházelo i k větším změnám ve výrobní vertikále, ke snižování nákladů a růstu efektivity, která souvisí se zmíněným zvyšováním produktivity.

Velký pozitivní šok na straně produktivity přinese podle obou expertů umělá inteligence, ale konkrétní rysy je stále těžké odhadnout. Výrazný rozdíl mezi současným akciovým trhem a internetovou bublinou spočívá v tom, že nyní jsou investoři opatrnější v odhadech budoucího růstu zisků a více se zaměřují na ziskovost současnou. Ukazatelé, jako je např. objem obchodování s neziskovými společnostmi a podobně, pak podle Snidera nenaznačují, že by se trhy pohybovaly v hluboce spekulačních vodách.