Elon Musk letos dostal humanoidní roboty do centra pozornosti, když je označil za klíčové pro valuaci Tesly, která by podle něj mohla dosáhnout desítek bilionů dolarů. Výrobce elektromobilů však zatím svůj vlajkový humanoidní robot Optimus neprodává. Naopak je pravděpodobné, že řada čínských společností Teslu předběhne a v roce 2026 začne navyšovat výrobu robotů na pozadí snah Pekingu postavit tuto technologii do středu svých strategických plánů.
„Čína v současnosti vede nad Spojenými státy v rané komercializaci humanoidních robotů. Sice se očekává, že obě země časem vybudují podobně velké trhy, Čína se ale v této počáteční fázi škáluje rychleji,“ sdělil serveru CNBC Andreas Brauchle, partner konzultační společnosti Horváth.
Humanoidní roboti jsou navrženi tak, aby měli tvar a pohyb podobný člověku. Jejich schopnosti pohání algoritmy umělé inteligence spolu s komplexním hardwarem, jako jsou polovodiče. Zastánci tvrdí, že by mohli být využíváni v různých situacích a prostředích – od továren přes pohostinství až po domácnosti.
Čína se do robotiky v posledních letech opřela, když z ní udělala klíčovou součást své technologické strategie a představila plány na vytvoření dodavatelských řetězců a masovou výrobu těchto strojů.
Pro asijskou velmoc představují humanoidní roboti příležitost řešit problémy s pracovní silou v druhé největší ekonomice světa a zároveň posílit její snahu o technologickou nadvládu. „Čínský tlak na rozvoj humanoidní robotiky je poháněn kombinací řešení demografických problémů, stimulace další vlny hospodářského růstu a posílení její role v globální konkurenci,“ potvrdil Karel Eloot, seniorní partner společnosti McKinsey & Company.
Porodnost v Číně klesá a populace stárne, což vede ke snížení počtu lidí v pracovním procesu a rostoucím nákladům na práci. Roboti jsou vnímáni jako způsob, jak tento problém řešit.
Klíčové společnosti
„Čína by mohla být nejdůležitějším trhem pro humanoidy,“ uvedla RBC Capital Markets v poznámce tento měsíc. Analytici banky předpovídají, že celkový globální adresovatelný trh pro humanoidy dosáhne do roku 2050 hodnoty devíti bilionů dolarů, přičemž Čína bude mít více než 60procentní podíl.
Jedním z nejdiskutovanějších hráčů v robotice v Číně je Unitree, která se připravuje na primární veřejnou nabídku akcií (IPO). Hodnota společnosti by mohla dosáhnout kolem sedmi miliard dolarů. Firma má různé modely robotů, včetně humanoidů. Letos představila svůj nejnovější model H2, který předvedl schopnost tance, píše CNBC.
Dalším klíčovým hráčem je společnost UBTech Robotics. Ta vyrábí humanoidní roboty pro průmyslová prostředí, ale i pro komerční aplikace (např. turistický průvodce). Vlajkový průmyslový model společnosti, Walker S2, si dokáže sám vyměnit baterii, aby mohl fungovat 24 hodin denně.
Letos UBTech plánuje dodat na trh 500 průmyslových robotů a příští rok chce zvýšit výrobu humanoidních robotů na 5 000 a v roce 2027 na 10 000, uvedl nedávno deník South China Morning Post.
Dalšími významnějšími čínskými hráči na trhu jsou AgiBot či výrobce elektromobilů Xpeng. Celkově je pak v Číně více než 150 společností vyrábějících humanoidní roboty, upozorňuje CNBC.
Výhody Číny v boji proti USA
Výrobní schopnosti Číny a její úspěch při rychlém navyšování produkce u jiných produktů, jako jsou třeba elektromobily, jí mohou poskytnout výhodu i v oblasti robotiky, míní analytici.
„Hloubka čínského dodavatelského řetězce znamená, že společnosti mohou vyvíjet a vyrábět roboty s významnou cenovou výhodou oproti jiným regionům,“ řekl Ethan Qi, zástupce ředitele společnosti Counterpoint Research. Například v UBTech očekávají, že výrobní náklady budou klesat o 20 až 30 procent ročně. Dalším faktorem pak jsou dotační programy zaměřené na společnosti v sektoru robotiky.
USA však mají „výhody v oblasti AI, autonomie a pokročilého algoritmického vývoje,“ tvrdí Brauchle z Horváth, který dodal: „Z dlouhodobého hlediska se očekává, že obě země se přiblíží k podobně velkým trhům, přičemž absolutní masová penetrace trhu se očekává po roce 2040, poháněná především vysokým objemem adopce v soukromých domácnostech.“
Hlavní překážky
Čínský robotický průmysl ale čelí některým výzvám. Jednou z nich je omezený přístup k určitým čipům potřebným pro roboty. „Myslím, že existuje velmi vysoká závislost na amerických čipech, například na čipech Nvidie,“ řekla Jacqueline Du, vedoucí výzkumu čínských průmyslových technologií ve společnosti .
Charlie Dai, hlavní analytik společnosti Forrester, zase upozornil na omezení AI v nepředvídatelných provozních podmínkách pro humanoidy a regulační bariéry. „Tyto problémy společně zpomalují komercializaci v příštích dvou letech a vyžadují koordinovanou inovaci, bezpečnostní a politické rámce,“ řekl Dai.
V neposlední řadě pak stále existují i technologické obtíže při napodobování lidského pohybu končetin, jako jsou ruce a prsty, což je nesmírně složitý úkol, který vyžaduje schopnost napodobovat biologické funkce. A hlavní výzvou zůstává snížení nákladů na tyto složité stroje. Ty se dnes u pokročilých prototypů humanoidů pohybují mezi 150 až 500 tisíci dolary za kus, přičemž je nutné je snížit na 20 až 50 tisíc dolarů, aby mohly „konkurovat lidské práci“.
Brauchle závěrem ještě varuje před rizikem investiční bubliny. „Mnozí předpokládají, že humanoidní roboti brzy překonají lidskou úroveň všestrannosti, rychlosti a autonomie. Výrobci tento dojem posilují prostřednictvím upravených demonstračních videí a inscenovaných vystoupení na veletrzích, kde prezentují schopnosti, jež zatím nelze reprodukovat v reálném průmyslovém prostředí. Tento rozdíl mezi vnímáním a realitou zvyšuje riziko investiční bubliny,“ řekl.