Jan Hatzius z pro Bloomberg uvedl, že dlouhodobě nedochází k tomu, že by vyšší růst produktivity vedl k plošné vyšší nezaměstnanosti. Ta se ale může zvyšovat v oblastech, kde dochází k větším strukturálním změnám. Ekonom to řekl v rámci obsáhlého rozhovoru, ve kterém se se svým kolegou Benem Sniderem zaměřovali na řadu ekonomických a investičních téma (viz první část včera).
Hatzius je podle svých slov i nyní optimistou a věří, že ekonomika se bude bez větších problémů schopná vypořádat se změnami na trhu práce přinesenými umělou inteligencí. Určité posuny se ale dají čekat a mohou trvat i řadu let. K aktuální situaci v ekonomice pak ekonom řekl, že podle něj v posední době klesl význam měkkých indikátorů, jako například ISM. Je proto lepší zaměřit se na ty tvrdé. Ty přitom naznačují na smíšený obrázek, a to včetně chování spotřebitelů. Výrazné zhoršení přitom expert nečeká.
K monetární politice a Fedu Hatzius řekl, že výměna na pozici jeho předsedy by neměla přinést nějaký výrazný posun v celkovém směru. Hodně se sice hovoří o potenciálních nástupcích Jay Powella, ale rozhodování o sazbách a celkové politice zůstává nadále kolektivní. Fed podle ekonoma v letošním roce sníží sazby dvakrát a ty tak klesnou ke 3 %. To Hatzius považuje za úroveň odpovídající sazbám neutrálním.
K akciovém trhu Snider řekl, že valuace jsou z historického pohledu vysoko, s ohledem na očekávané posilování ekonomiky a zisků obchodovaných firem to ale nemusí být tak zarážející. „Valuace toho říkají hodně o tom, jak moc se trh může pohnout. Ony samy ale nejsou katalyzátorem, který by takový pohyb vyvolával,“ dodal stratég. Podle něj tedy samotné vysoké valuace nejsou důvodem k tomu, aby trh korigoval. Na to by se musel objevit nějaký jiný důvod.
Podle stratéga nyní asi 60 % firem hovoří o umělé inteligenci, k nějakým konkrétním odhadům toho, co udělá s jejich výsledky, se ale zatím uchyluje jen minimum z nich. Z tohoto důvodu zatím nelze nějak smysluplně hovořit o tom, co AI skutečně udělá s ekonomikou a produktivitou. Snider k tomu poukázal na 40% podíl deseti největších firem na celkové kapitalizaci trhu s tím, že jejich podíl na ziscích je přibližně třetinový. To ukazuje, že trhy stále čekají, že zisky těchto společností porostou rychleji. Celkově je pak podle něj rizikem soustavnější růst nezaměstnanosti, zvyšování sazeb a situace, kdy ceny akcií začnou předbíhat zisky kvůli málo pravděpodobným investičním příběhům.
Na otázku týkající se Číny Hatzius řekl, že její výrobní a exportní sektor si vede mimořádně dobře i přesto, jak vysoká cla byla zavedena ze strany USA. „Podle nás to bude pokračovat, hlavně proto, že Čína se zlepšuje ve výrobě lepších věcí za nižší ceny. K tomu mají pod kontrolou těžbu a zpracování některých surovin.“ Domácí složka čínské ekonomiky je ale naopak „velmi slabá“, ceny klesají, trh s bydlením slábne. Celkově ekonom čeká, že růst této ekonomiky se bude držet „blíže k 5 % než ke 4 %“.