S návratem Donalda Trumpa do Bílého domu a postupnou erozí poválečného řádu, chcete-li světa, na který jsme byli zvyklí, dochází k výraznějšímu rozkolísání geopolitiky. A začátek roku 2026 to jen potvrzuje. Nejdříve to byla americká vojenská operace ve Venezuele, aktuálně přebírá štafetu Írán, kde od konce prosince probíhají masivní protirežimní protesty.
Íránský režim je pod tlakem již delší dobu – strategicky oslabil jednak kvůli ztrátě regionálních partnerů v čele s Asadovým syrským režimem. V minulém roce pak utrpěl podstatné ztráty na vojenských a nukleárních zařízeních při dvanáctidenní válce s Izraelem podporovaným USA. Zároveň se při útocích ukázaly limity íránské aliance s Ruskem a Čínou, když ani jedna ze stran nedokázala Teheránu poskytnout uspokojivou formu vojenské podpory.
Dojde v Íránu ke změně konzervativního režimu? To si z naší pozice netroufáme odhadnout – podstatnou roli v dalším směřování ale sehrají Spojené státy. Americký prezident Trump v prvním sledu oznámil 25% cla na země obchodující s Íránem, čímž cílí zejména na Čínu a Rusko. V druhém sledu pak slibuje íránskému lidu, že pomoc je již na cestě. V jaké konkrétní podobě ale zatím těžko odhadovat. Jen pro představu – tržní sázky na Polymarketu dávají 62% pravděpodobnost americkému vojenskému úderu do konce ledna.
Každopádně platí jedno: volatilní geopolitika rovná se volatilní trhy. Pozitivní impuls dostává zlato jakožto bezpečný přístav, svou roli však sehrává i tzv. debasement trade. A samozřejmě i ropa, která zdražuje na 65 dolarů za barel. Írán je totiž jiný příběh než Venezuela.
Teherán sice nemá tak vysoké zásoby ropy, zato je jeho aktuální těžba zhruba trojnásobná oproti Venezuele. Její případný výpadek by ropný trh významně pocítil, byť zatím se toto riziko nejeví jako bezprostřední. Podobně jako v případě Venezuely jsou v ohrožení zejména čínské zájmy. Právě Čína totiž nakupuje téměř veškerou íránskou ropu, jež tvoří přibližně 14 % jejich celkových dovozů.
TRHY
Koruna
Korunový trh vykazuje jen minimální volatilitu, a tak česká měna setrvává těsně pod hranicí 24,30 EUR/CZK. Jediným letošním impulsem, který korunu výrazněji rozkolísal byla nižší než očekávaná inflace za prosinec, jejíž ostře sledované detaily dnes zveřejní statistický úřad. Připomeňme, že bleskový odhad činil meziročních 2,1 %, zejména kvůli levnějším potravinám. Na druhou stranu, ceny služeb dále zdražují více než 4% tempem, což tlumí očekávání o poklesu úrokových sazeb ze strany ČNB.
Eurodolar
Americká inflace za měsíc prosinec sice skončila těsně pod tržními odhady (tedy hlavní jádrová složka), ale na kurz eurodolaru to mělo jen minimální dopad. Trh je evidentně smířen s tím, že po posledním ataku Bílého domu na Fed, bude chtít americká centrální banka dostát své nezávislosti a ponechá na konci ledna úrokové sazby beze změny.
V nejbližších hodinách však trh může sledovat dění v Íránu a eventuální angažovanost USA při protestech v této zemi.
Zlotý
Ačkoliv inflace v Polsku poklesla v prosinci pod inflační cíl (na 2,4 %), tak by NBP měla ponechat úrokové sazby na současné úrovni 4,0 %. Opatrnějšímu přístupu polských centrálních bankéřů by odpovídala rétorika členů Výboru pro měnovou politiku, která změnu (další pokles) sazeb nenaznačovala. NBP koneckonců bude mít možnost snížit sazby již za tři týdny, neboť zasedání je již na začátku února. Pokud zůstanou sazby na úrovni 4,0 %, tak by to zlotý mohl ocenit.