Robert Kaplan, který působil ve vedení americké centrální banky a nyní pracuje v , na Bloombergu hovořil o některých klíčových tématech současné doby, včetně slábnoucího dolaru. K němu uvedl, že investoři ve světě přehodnocují svůj vztah k investicím do USA, sice drží dál americké akcie, ale snaží se zajistit proti některým rizikům. Z ekonomického hlediska pak slabší dolar sice pomáhá exportům, ale pro tak zadluženou zemi, jako jsou Spojené státy, je prioritou stabilita měny.
Kaplan si nemyslí, že by investoři utíkali ze Spojených států, ale více se zaměřují na alternativy k americkým a dolarovým aktivům, včetně zlata. Na něm mohou přicházet korekce, ale celkově „dává smysl další růst jeho ceny“. Pro americkou centrální banku je nyní podle Kaplana dobré, když si dá s dalším pohybem sazeb přestávku. Sazby se totiž nachází „blízko sazeb neutrálních“. Kaplan konkrétně odhaduje, že reálné neutrální sazby, které by ekonomiku neměly ani brzdit, ani stimulovat, se nachází mezi 0,75 – 1 %. Spolu s inflací to tedy znamená, že nominální neutrální sazby nejsou daleko od těch skutečných.
Očekává se silnější ekonomický růst, který by mohl pomoci trhu práce, a i proto Kaplan v současné situaci nedoporučuje další pokles sazeb. Když byla politika nastavena na restrikci, bylo rozhodování o dalším poklesu sazeb podporujícím trh práce jednodušší. Nyní už je třeba věnovat více pozornosti tomu, jak se vyvíjí obě strany mandátu Fedu, tedy jak trh práce, tak inflace.
Na otázku týkající se vývoje v Japonsku ekonom řekl, že klíčové jsou strukturální faktory, jako je stárnutí populace a vysoká míra zadlužení. V současné době by trhy zřejmě nesouhlasily s nějakými razantnějšími kroky na straně fiskální politiky, centrální banka by se mohla zaměřovat hlavně na stabilizaci měnových trhů. Pro řadu vyspělých zemí včetně Japonska je pak významným tématem umělá inteligence a její potenciál na straně zvyšování produktivity. To by totiž mohlo výrazně pomoci při řešení řady současných ekonomických problémů.
Ke spekulacím o možné spolupráci Japonska a Spojených států zaměřené na určitou stabilizaci japonských trhů Kaplan řekl, že v zájmu Spojených států tato stabilizace skutečně je. „Delší konec výnosové křivky v Japonsku ovlivňuje výnosovou křivku u nás," uvedl. Pohyb výnosů japonských dluhopisů má tedy podle experta dopad i na výnosy v jeho zemi, a proto je v zájmu Spojených států, aby v Japonsku nedocházelo k větším turbulencím. „Nepřekvapuje mě proto nějaká forma rétorických intervencí,“ dodal.
Mohlo by Japonsko ve snaze uklidnit trhy začít prodávat americké vládní dluhopisy? Kaplan na to řekl, že významnějšími tématy jsou nedostatek pracovní síly nebo politika zaměřená na rychlejší růst produktivity. Pro trhy je mimo jiné důležitá „klidná komunikace“ ze strany vládních institucí a další vývoj se bude odvíjet zejména na základě fundamentu.