V první třech měsících letošního roku hospodařila vláda se schodkem ve výši 27,6 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku jde o viditelně lepší výsledek o téměř 64 miliard korun. Tento rozdíl jde ale z podstatné části na vrub rozpočtovému provizoriu, které omezovalo měsíční výdaje vlády na dvanáctinu loňského rozpočtu. Právě z tohoto titulu meziročně klesly rozpočtové výdaje o téměř 8 %, zatímco příjmy vzrostly o 3,9 % díky růstu inkasa daní a pojistného a také vyšším příjmům z EU.
Režim rozpočtového provizoria skončil 21. března, a proto až další měsíce ukážou skutečnou kondici státního rozpočtu. Vláda letos počítá se schodkem 310 mld. Kč, negativní dopady konfliktu na Blízkém východě ale zvyšují riziko překročení plánovaného deficitu. A to navzdory tomu, že státní rozpočet aktuálně z energetického šoku profituje – z titulu dražších pohonných hmot rostou příjmy ze spotřební daně a DPH. Pokud by měly ceny pohonných hmot vydržet na současných úrovní, pak do konce roku odhadujeme dodatečný příjem pro státní kasu v řádu vyšších jednotek miliard korun.
V důsledku íránského šoku ale hrozí zpomalení růstu české ekonomiky a společně s tím i slabší dynamika příjmů státního rozpočtu. Ministerstvo financí v lednové predikci odhadlo letošní růst ekonomiky na úrovni 2,4 % To nám nyní přijde jako příliš ambiciózní. Náš revidovaný odhad počítá s růstem reálného HDP o 2,1 %, přičemž rizika jsou vychýlena ve směru ještě pomalejšího růstu v závislosti na rozsahu a délce trvání konfliktu.
Na stole je navíc i otázka možných kompenzací vysokých cen energií pro spotřebitele a firmy. Vláda zatím správně vyčkává a neuchyluje se k plošným a drahým opatřením, která nebývají příliš efektivní – příkladem je zastropování cen pohonných hmot. Jako nejvhodnější se nyní jeví cílená a rychlá podpora nejzranitelnějších skupin ve společnosti. Pokud by však ceny energií dále rostly a v horizontu týdnů by se žádná úleva nedostavila, pak jsou plošná opatření, která by zvýšila tlak na veřejné rozpočty, rozhodně ve hře.
Z pohledu vlády je zároveň nepříjemné sledovat razantní růst úrokových sazeb u státnících dluhopisů. Od začátku konfliktu vzrostl výnos desetiletého státního dluhopisu o zhruba 0,5procentního bodu na 4,9 %. To prodražuje financování státního dluhu, jehož obsluha by už tak měla letos zatížit státní rozpočet částkou přesahující 100 miliard korun.