komentář doplněn
V první třetině letošního zápasu s úporným soupeřem v podobě rozpočtového schodku ministerstvo financí a vláda prozatím prohrává o více než dvacet miliard korun. Záporné saldo ke konci dubna činilo 22,5 mld. Kč, zatímco ještě v březnu stát hospodařil s přebytkem 8,3 mld. Kč.
Propad státního rozpočtu hluboko do mínusu v průběhu dubna je pravidelnou záležitostí. V dubnu se totiž vyplácí příspěvky na stavební spoření. Letos to bylo 15,4 mld. Kč. Zároveň jsou ze státního rozpočtu vypláceny příspěvky krajům a obcím na celé čtvrtletí dopředu, stejně jako předsunuté platby na zdravotní pojištění nevýdělečných osob.
Smysluplnější než srovnávat březen a duben je pohled na loňský a letošní rozpočet. Loni touto dobou byl schodek 15,6 mld. Kč vyšší. Na první pohled se zdají letošní rozpočtová čísla příznivá. Jenže většinu rozdílu mezi loňským a letošním rozpočtem ve třetině roku lze vysvětlit skutečností, že loni byly k dispozici dotace pro zemědělce a kompenzační platby z rozpočtu EU až po vstupu do ČR do EU, zatímco letos jsou čerpány již od počátku roku. Ke konci dubna již byly vyčerpány více než tři čtvrtiny plánovaných dotací a dalších nedaňových příjmů. Loni ke konci dubna byla celoroční alikvóta v této částu rozpočtu splněna z necelé poloviny. Po zohlednění tohoto faktoru zjistíme, že jsme na tom prakticky stejně jako loni.
Daňové příjmy jako celek naplňují alikvotu téměř nachlup přesně. Za pozornost ovšem stojí nižší než očekávané plnění inkasa daně z přidané hodnoty. Dokonce se stalo to, že letošní příjmy jsou o miliardu nižší než loňské, ačkoli loni v dubnu byly změny v DPH vedoucí ke zvýšení daňových příjmů teprve před námi. Na straně druhé jsou vyšší příjmy ze spotřebních daní. Lze se tak domnívat, že až na spotřební statky s nízkou elasticitou poptávky, na něž je uvalena spotřební daň, to není s domácí poptávkou letos nijak slavné. Únorové tržby v maloobchodu tuto tezi potvrzují a výrazně lepší by neměla být ani březnová čísla.
„Důchodový účet“ prozatím dosahuje schodku 1,4 mld. Kč, ačkoli za celý rok by měl skončit s přebytkem 15,3 mld. Kč. Důchodový systém teprve čeká na příliv silných poválečných ročníků a rychlý propad do stále hlubších deficitů.
Díky mírnému zlepšení situace na trhu práce díky rychlejšímu hospodářskému růstu a díky novele zákona o zaměstnanosti zpřísňující podmínky evidence na úřadu práce došlo ke snížení počtu osob registrovaných na úřadech práce o 17 procent (v březnu) ve srovnání s loňským rokem. Výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti se ovšem snížily pouze o 2,7 procenta na 2,55 mld. Kč.
Státní rozpočet prozatím směřuje ke schodku v rozmezí 80 a 90 miliard korun. Pozornost ale patří schodku veřejných rozpočtů, jež by se měl zvýšit na 3,9 % HDP z loňských 2,8 % HDP.