Podle údajů ministerstva financí dosáhl státní dluh ke konci loňského roku hodnoty 592,9 mld. Kč, což je o 20 % více než na konci roku 2003. V poměru k HDP činí dluh 21,6 % HDP (podle naší prognózy HDP v běžných cenách). Zvýšení státního dluhu v loňském roce koresponduje s vývojem státního rozpočtu. S vyšším dluhem souvisí i vyšší úrokové náklady. Loni dosáhly 26,8 mld. Kč, tj. o 5,2 mld. Kč více než v roce 2003.
V průběhu posledního čtvrtletí se objem státních pokladničních poukázek v oběhu snížil prakticky o totéž, o co se zvýšilo financování státními dluhopisy. Ministerstvo financí tak bez problémů splnilo všechna kritéria veřejného dluhu, k nimž se zavázalo.
V letošním roce bude státní dluh samozřejmě také reflektovat schodek státního rozpočtu. Navíc ale přímo do státního dluhu spadne úhrada části ztráty ČKA v objemu 30 mld. Kč, kterou vláda odstranila ze státního rozpočtu. Proto v letošním roce můžeme počítat se zvýšením státního dluhu zhruba na 720 mld. Kč (24,6 % HDP).
Státní dluh je ale jen částí celkových závazků českého státu. Veřejný dluh loni patrně překročil hranici jednoho bilionu korun a přiblížil se úrovni 40 % HDP. Někdy se objevuje myšlenka, že tato úroveň je bezpečná a další zvyšování státního a veřejného dluhu by mohlo posloužit k financování investic či snížení daní. Na první pohled líbivé. Háček spočívá v tom, že ani současná reforma veřejných rozpočtů nevede k takovému poklesu primárního salda veřejných rozpočtů v poměru k HDP, jež by vedlo ke stabilizaci veřejného dluhu na rozumné úrovni. Natož abychom k tomu přidali další výdaje. Jedním z hlavních přínosů členství v EU je pro občany nových členských zemí „dohled“ Evropské komise na jednotlivé vlády skrze Pakt stability a Konvergenční programy. Počítat musíme také s náklady penzijní reformy, které se budou počítat v desítkách procent HDP. Proto je potřeba zastavit růst veřejného dluhu v poměru k HDP co nejdříve. Dlouhodobé projekce ratingovýh agentur a mezinárodních společností pro pasivní scénáře českých veřejných rozpočtů směřují ke stovkám procent HDP oprávněně. Pro keynesiánské ani lafferovské experimenty dnes není prostor. Nejdříve je nutné přivést veřejné rozpočty zpět k udržitelné rovnováze snížením výdajů veřejných rozpočtů.