Ve čtvrtek bude bankovní rada České národní banky opět projednávat situační zprávu o vývoji české ekonomiky a na pořadu bude i diskuse o parametrech měnové politiky. Na rozdíl od předchozích měsíců jsou nyní v centru pozornosti spíše úrokové sazby. Kurz koruny se totiž více méně stabilizoval, a jak zástupci ČNB opakovaně zdůrazňují, intervence na devizovém trhu jsou nástrojem ke korekci prudkých výkyvů, což není případ současného vývoje.
S úrokovými sazbami je to však podstatně složitější, a to jak pro bankovní radu ČNB, tak pro analytiky a obchodníky. Bankovní rada musí vybrat takové nastavení parametrů měnové politiky, aby byly splněny inflační cíle a podporován růst ekonomiky. Analytici musí odhadnout, jak asi přemýšlí členové bankovní rady. Podívejme se na faktory, jež budou vstupovat do rozhodování o sazbách.
Prvním faktorem je úroveň měnových podmínek (úrokové sazby a směnný kurz) vůči reálným ekonomickým podmínkám (HDP vs. potenciální výstup a inflace vs. inflační cíl). Zde došlo v prvních čtyřech měsících roku k výraznému otevření nůžek mezi oběma skupinami parametrů. Zásluhou reálné apreciace měny se měnové podmínky podstatně zpřísnily. V průběhu května se však posilování koruny zastavilo a ke zmírnění měnových podmínek pomohlo snížení úrokových sazeb na konci dubna. Podle námi používaných modelů však měnové podmínky stále neodpovídají reálným ekonomickým podmínkám. Navíc vzhledem k poklesu inflace budou reálné úrokové sazby opět stoupat vzhůru. Inflace by měla výrazně klesnout v následujících dvou měsících a na současné hodnoty se podle našich prognóz vyšplhá až na konci příštího roku, pokud se nestane nic mimořádného (ropný šok, neúroda, ...). Podobný scénář nabízí také prognózy ČNB. Zůstanou-li tedy nominální úrokové sazby beze změny, budou reálné úrokové sazby po většinu letošního a příštího roku vyšší než jsou nyní. Čistě teoretická úvaha opřená o obvyklé modely reakční funkce centrálních bank, nabízí prostor pro další snížení úrokových sazeb!
Do úvahy je však třeba vzít důležitý politický faktor - volby do Poslanecké sněmovny. Obvykle se uvádí, že v zájmu prezentace své nestrannosti centrální banky těsně před volbami volí neutrální měnovou politiku, aby nemohly být obviněny, že straní té či oné politické straně. ČNB to sice nemá zapotřebí, kdesi v pozadí úvah členů bankovní rady však tento faktor může hrát svou roli. Podle mne však roli druhořadou. Navíc pro měnovou politiku bude důležité, jaká vláda vzejde z následujících voleb, resp. postoj nové vlády k fiskální politice. I to by mohl být důvod k vyčkávání.
Podíváme-li se na výroky členů bankovní rady v médiích, můžeme opět nabýt dojmu, že ke snížení úrokových sazeb již nedojde. Jak uvedl Zdeněk Tůma, guvernér ČNB, rozhoduje se bankovní rada na základě analýzy situační zprávy a v době, kdy jí mají členové bankovní rady k dispozici se k měnově-politickým otázkám v médiích obvykle nevyjadřují. Výroky před tímto moratoriem je tedy nutno brát s rezervou.
Neměli bychom zapomenout na další důležitý faktor a tím je frekvence úprav prognóz inflace, zpráv o inflaci a vyhodnocení čtvrtletních makroekonomických statistik. Načasování případných změn v měnové politice je z tohoto pohledu pravděpodobnější spíše na červenec.
A jaký názor si sestavit z uvedených faktorů? Ekonomické faktory nevylučují další uvolnění měnových podmínek. Naopak politické a taktické důvody hovoří spíše o vyčkávacím postoji. Každý může přiložit jednotlivým faktorům různou váhu, podle mého názoru je pravděpodobné zachování úrokových sazeb na stávající úrovni, s tím, že nelze zcela vyloučit případné snížení klíčové úrokové sazby o 25 bazických bodů.
David Marek