Komentář doplněn
Míra nezaměstnanosti v červnu setrvala na 9,9 %, počet osob registrovaných na úřadech práce ovšem klesl na 517 526 z 520 442 na konci května. Příznivou informaci přináší také další růst počtu volných pracovních míst. Ke konci června jich bylo 45 426. Překvapivým číslem je pokles počtu absolventů škol hledajících práci. V předchozích letech jich s koncem roku vždy výrazně přibývalo a tento faktor ovlivňoval celkovou míru nezaměstnanosti.
Dětí ubývá a s tím slábnou i sezónní efekty na trhu práce spojené s absolventy škol. Letos v červnu se však poprvé stalo, že se obvyklý nárůst absolventů škol na úřadech práce vůbec nedostavil. Vysvětlení spočívá patrně v tom, že na začátku 80. let minulého století došlo k prudkému zlomu v počtu narozených dětí. V polovině 70. let se ročně rodilo kolem 190 tisíc dětí, o deset let později již jen 130 tisíc dětí. Čerstvých absolventů škol je zkrátka tak málo, že i při rostoucí či stagnující nezaměstnanosti jejich počty v registrech úřadů práce klesaly. Před pěti lety se absolventi škol a mladiství podíleli na celkové nezaměstnanosti zhruba 15 procenty, nyní je to už jen 7 %. Není důvodu, aby se vláda při boji proti nezaměstnanosti zaměřila na tuto skupinu, i když v rámci populismu se mohou stát studenti a učni vhodným „obětním beránkem“.
Sezónně očištěná míra nezaměstnanosti se podle našeho odhadu snížila na 10,24 % z 10,34 % v květnu. Snížila by se i nebýt výše popsané odchylky u počtu absolventů škol bez práce. V rámci celkové míry nezaměstnanosti dochází k poklesu její cyklické složky, což při zrychlení růstu HDP není překvapením. Aby se ovšem nezaměstnanost dlouhodoběji usídlila pod deseti procenty, musela by začít klesat také její strukturální složka, pro což bohužel neexistují téměř žádné důvody.
David Marek, Patria Online