Následuje úplné znění tiskové zprávy MF
Máme za sebou přes rok od první koaliční schůzky v Kolodějích, na které byla schválena
koncepce reformy veřejných rozpočtů. Jaké jsou hlavní cíle reformy a jak se je daří
naplňovat? Společným jmenovatelem všech reformních opatření je dlouhodobě stabilizovat
veřejné finance. Vláda se zavázala snížit deficit vládního sektoru na 4,0 % HDP v roce 2006 a
v roce 2007 by deficit neměl překročit 3,5 % HDP. Již v letošním roce očekáváme nejnižší
schodek veřejných rozpočtů od roku 2001. Navržená trajektorie snižování deficitů
napovídá, že k odstranění nadměrného deficitu podle Maastrichtský fiskálních kritérií
dojde v roce 2008, což umožní přijetí společné evropské měny do konce této dekády.
Graf 1: Vývoj deficitu veřejných financí v evropské metodice jako % HDP v letech 2002-2007
Teorie i praxe mnoha zemí ukazuje, že úspěšné mohou být pouze výdajově orientované
rozpočtové stabilizace. Do konce roku 2006 proto dojde k úsporám na výdajové straně
státního rozpočtu ve výši 258 mld. Kč, což představuje zhruba 75 % všech reformních
opatření. Na příjmové straně byla již většina opatření dokončena. V oblasti nepřímých daní
šlo především o harmonizační změny u spotřebních daní a daně z přidané hodnoty a v oblasti
přímých daní o změny mající za cíl nižší zdanění ekonomické aktivity.
Základním nástrojem k zajištění poklesu rozpočtového deficitu a dosažení cíle vyrovnaného
rozpočtu je stanovení závazných střednědobých výdajových rámců, které limitují výdaje
státního rozpočtu a státních fondů. Podle nových rozpočtových pravidel (novelu minulý
týden schválila Poslanecká sněmovna), bude Poslanecká sněmovna od příštího roku
schvalovat nejen státní rozpočet na příští rok, ale také závazný rozpočtový výhled na další
dva roky. Další státní rozpočet pak musí respektovat schválené výdajové rámce.
Reformní opatření na výdajové stránce:
* Zavedení závazných střednědobých výdajových rámců (výdajových stropů).
Přítomnost mandatorních výdajů v závazných rozpočtových rámcích donutí jednotlivé
resorty k tomu, aby nenavrhovaly zákony, které by vedly k výdajům překračujícím
výdajové rámce. Výdajové stropy také zaručí to, že případné vyšší daňové příjmy
například z titulu vyššího tempa růstu HDP budou použity na další snížení deficitu a
nerozpustí se ve výdajích.
* Redukce počtu státních zaměstnanců o 2 % ročně (celkem o 6 % do konce roku
2006). Cílem je učinit veřejnou správu personálně úspornější, ale zároveň
atraktivnější pro kvalifikované a výkonné pracovníky.
* Byly podniknuty legislativní a organizační kroky k ukončení činnosti
transformačních institucí, FNM (konec roku 2005) a ČKA (konec roku 2007).
* Zpřísnění podmínek státní podpory stavebního spoření.
Reformní opatření na příjmové straně:
* U daně z přidané hodnoty došlo k přesunům položek mezi sníženou a základní
sazbou DPH, tak aby jejich zařazení do základní a snížené sazby neodporovalo
evropské legislativě, zároveň s tím byla snížena základní sazba DPH z 22 % na
19 %. Nově muselo být upraveno uplatňování DPH v rámci obchodu s členskými
státy EU. U spotřebních daní byly zohledněny minimální povinné sazby
požadované EU.
* Nová úprava daně z příjmů je v současné době v Parlamentu, obsahuje společné
zdanění manželů, daňové bonusy na děti a zkrácení odpisových dob movitých
věcí. Postupně dochází ke snižování sazby daně z příjmů právnických osob, a
to až na 24 % v roce 2006.
* Byl zahájen boj s šedou ekonomikou, který si klade za cíl zlepšit daňový výběr,
aniž by došlo ke zvýšení daňové zátěže poctivých podnikatelů. Především se jedná
o zavedení povinných registračních pokladen, povinné kolkování lihovin (oba
zákony nyní v Parlamentu) a vznik speciálního útvaru, finanční policie, pro boj
s velkými daňovými úniky (od 1.7.2004).
Sleva na vypočtené dani z příjmů výrazně uleví rodinám s dětmi a nejvíce pak těm,
jejichž příjmy jsou například v důsledku péče o dítě nižší. Stejný efekt bude mít i společné
zdanění manželů. Pokud je sleva na dani vyšší než vykázaná daň, obdrží rodina dokonce
výplatu prostředků z celkového daňového výnosu. Tato výplata, tedy tzv. daňový bonus, je
podmíněna ekonomickou aktivitou poplatníka a nejedná se proto o demotivující sociální
dávku, ale o princip tzv. negativní daně.
Zrychlení odpisových dob se týká prvních třech odpisových skupin, kam patří například
počítače, kancelářské stroje, nákladní automobily, či obráběcí stroje. České firmy tak v roce 2006 ušetří více než 14 miliard a o rok později 10 miliard korun. Zkrácení doby
odepisování v první až třetí skupině přispěje společně s postupným snižováním sazby daně
z příjmu právnických osob ke snížení tzv. efektivního zdanění firem v České republice. To
České republice zajistí konkurenceschopnost v rámci evropského prostoru a podpoří tvorbu
pracovních míst a zájem investorů. Efektivní zdanění podniků se tak v roce 2006 dostane
na úroveň Slovenska a bude nižší než v Polsku nebo Německu.
 |
Celkový dopad příjmových opatření znázorňuje vývoj tzv. složené daňové kvóty, tedy
ukazatele, který měří celkové daňové zatížení občanů. Po přechodném období zvýšení
daňového zatížení, které bylo vyvoláno především nezbytnými změnami v oblasti nepřímých
daní (DPH a spotřební daně), se složená daňová kvóta vrátí v roce 2006 na úroveň jen
o 0,3 % vyšší než v roce 2002 a v roce 2007 pak dále klesne pod úroveň roku 2002.
Přispějí k tomu především změny na straně přímých daní. Pokles daně z příjmů podniků až na
24 % v roce 2006, zkrácení odpisových dob, společné zdanění manželů a daňové bonusy na
děti přispějí k nižšímu zdanění ekonomické aktivity. Tato opatření se v plné míře projeví
v roce 2006 a i po tomto roce bude složená daňová kvóta dále klesat.
Graf 2: Vývoj složené daňové kvóty v ČR v letech 2002-2007