komentář doplněn
Ve 4. čtvrtletí loňského roku se průměrná mzda meziročně zvýšila o 7,0 % (reálně o 6,2 %) na 18 697 Kč. Za celý rok dosáhla průměrná mzda 16 917 Kč, což bylo o 6,8 % více. Vzhledem ke zvýšení spotřebitelských cen o pouhou desetinu procenta dosáhlo reálné zvýšení průměrné mzdy 6,7 %. Ve veřejném sektoru se mzdy reálně zvýšily téměř o deset procent, v podnikatelské sféře o šest procent.
Nejvíce si loni polepšili učitelé. Průměrná mzda ve školství vzrostla o 1 734 Kč (12,8 %) na 15 279 Kč. Rychle rostly mzdy také ve zdravotnictví, kde si zaměstnanci v průměru polepšili o 1 245 Kč (8,3 %) na 16 292 Kč. Naopak nejméně se zvýšily výdělky v zemědělství, které již tak patřily mezi nejnižší. Podobně jako letos ve 2. čtvrtletí a loni ve 4. čtvrtletí převýšila průměrná mzda ve veřejném sektoru mzdový průměr v soukromé sféře. Inu, zatímco prémie a bonusy ve firmách závisí na hospodářských výsledcích, ve státní sféře rozhoduje síla tlaku na vládu a nikoli stav státního rozpočtu či výkonnost jednotlivých institucí a zaměstnanců.
Vzhledem k tomu, že zároveň máme k dispozici čerstvé údaje o hrubém domácím produktu, můžeme posoudit přiměřenost růstu mezd v loňském roce. Na první pohled je vše jasné: průměrná mzda se reálně zvýšila o 6,7 %, HDP vzrostl o 2,9 %, zaměstnanost klesla o 0,7 % (podle výběrového šetření pracovních sil), tj. produktivita práce se zvýšila o 3,6 %. Na první pohled jasná disproporce. Háček je v tom, že k výpočtu reálného HDP a průměrné mzdy jsou použity jiné cenové indexy. Zatímco mzda se zreálňuje deflovaním indexem spotřebitelských, jehož loňský průměr byl jen o 0,1 % vyšší než v roce 2002, k přepočtu HDP do stálých cen je nutné použít deflátor HDP, a ten se loni zvýšil o 2,9 %. Na analýzu přiměřenosti růstu mezd tedy musíme od jiného lesa. Jedna zaměstnaná či podnikající osoba loni vyrobila zboží či poskytla služby v hodnotě 509 tis. Kč (HDP v běžných cenách/zaměstnanost), což bylo o 6,6 % více než v roce 2002. Roční mzdové náklady na jednoho zaměstnance (včetně sociálního a zdravotního pojištění) loni dosáhly necelých 282 tis. Kč a ve srovnání s předchozím rokem vzrostly o 6,7 %. Jednotkové náklady na práci se tedy zvýšily o 0,1 %, což ukazuje na výrazně nižší disproporci než pouhé (a nepřesné) srovnání vývoje reálných mezd a produktivity práce. Zatímco v roce 2002 došlo ke zvýšení jednotkových nákladů na práci o 3,2 % a růst mezd byl evidentně nepřiměřený, loňský vývoj mezd lze považovat za adekvátní. Pokud bychom brali v úvahu pouze soukromou sféru, byl by výsledkem dokonce pokles jednotkových nákladů na práci.
Na závěr historický exkurz. Od roku 1989 se průměrná mzda v české ekonomice reálně zvýšila o 35 %. Hrubý domácí produkt zaznamenal vzestup o 8 % a pro srovnání průměrná starobní penze loni překročila úroveň z roku 1989 o 0,6 %.
V letošním roce očekáváme zvýšení průměrné mzdy o 5,3 % (2,3 % reálně) na 17 800 Kč.
David Marek, Patria Online