Ve čtvrtek opět usednou členové bankovní rady k projednání situační zprávy a posouzení nastavení úrokových sazeb vzhledem k aktuálním a očekávaným ekonomickým podmínkám. Zároveň s obvyklým komentářem k našemu očekávání výsledku aktuálního jednání bankovní rady se tentokrát podíváme, jak by se mohly vyvíjet úrokové sazby po zbytek letošního roku a v roce příštím.
Situace na domácím poli i v zahraničí se postupně mění. Na rozdíl od předchozích dvou let, kdy se očekávání oživení hospodářského růstu v eurozóně nenaplnila, se nyní zdá, že by k jistému zlepšení skutečně mělo dojít. Z Francie, Německa i Británie přicházejí příznivější informace. Skvrnou v optimistických scénářích je ovšem posílení kurzu eura vůči americkému dolaru a vysoké ceny ropy.
Domácí ekonomiku patrně ovlivní probíhající první fáze rozpočtové reformy, a možná i druhá, pokud se zcela nerozmělní. Lze očekávat změnu dynamiky jednotlivých složek HDP. Nicméně prakticky všechny státní i nezávislé instituce očekávají zrychlení hospodářského růstu, tažené jednak rychlejším růstem vývozu v souvislosti se zmíněným oživením v EU a investiční aktivitou, kde by mohl lepší stav západoevropských ekonomik zvýšit příliv přímých zahraničních investic a nízké úrokové sazby podpořit úvěrové financování investic. Výsledkem by mělo být postupné uzavírání mezery výstupu, jež zde vznikla kvůli pomalému hospodářskému růstu v roce 2002. Odhady mezery výstupu spočítané prostřednictvím Cobb-Douglasovy produkční funkce ukazují, že aktuálně činí mezera výstupu zhruba 0,3 %, odchylka od trendu spočítaného Hodrick-Prescottovým filtrem je cca 0,6 %. První metoda s použitím našich projekcí HDP ukazuje na uzavření mezery výstupu již na konci tohoto roku, druhá indikuje začátek příštího roku. Mezera výstupu je přitom jedním z klíčových parametrů odhadu budoucího vývoje jádrové inflace a reakční funkce centrální banky. Uzavírání mezery výstupu a postupný vzestup jádrové inflace (korigovaná inflace bez pohonných hmot) ze současných cca 0,2 % ke 2 % na konci letošního roku by měly vést ke zpřísňování měnových podmínek. Zároveň ovšem měnové podmínky uvolňuje oslabení kurzu koruny. Reálný efektivní kurz koruny za posledních dvanáct měsíců oslabil zhruba o 3,5 % a pohybuje se 4-5 % pod dlouhodobým apreciačním trendem, který sleduje v posledním desetiletí.
 |
Rychlejší než dříve očekávané uzavírání mezery výstupu, zvýšení jádrové inflace a oslabení kurzu koruny indikují vyšší pravděpodobnost růstu úrokových sazeb. Pravděpodobnost, že ČNB zvýší 2T repo sazbu již tento čtvrtek je relativně nízká. Ve výpočtu reakční funkce ovšem pravděpodobnost zvýšení repo sazby o 25 bps v dubnu, kdy bude projednávána „velká“ situační zpráva obsahující nové odhady HDP a inflace, vzrostla na 50 %. Pokud zůstanou i po dubnovém jednání bankovní rady úrokové sazby nezměněny, je pravděpodobnost zvýšení repo sazby o 25 bps v červenci již velmi vysoká. Na konci letošního roku by repo sazba centrální banky měla být vyšší o 50-75 bps. Na konci roku 2005 by měly být krátkodobé úrokové sazby o 125 bps vyšší než dnes.
David Marek, Patria Online