Pro začátek malý kvíz. Které z následujících tvrzení je pravdivé?
* Úrokové sazby v USA v roce 2004 porostou.
* Úrokové sazby v USA v roce 2004 klesnou.
* Nízké sazby pomůžou ekonomice.
* Nízké sazby uškodí ekonomice.
* Alan Greenspan rozhodne, jestli sazby porostou nebo budou dále klesat.
Překvapivě jedině odpověď č. 5 není pravdivá. Záludná otázka, i když: během kteréhokoliv roku sazby jak rostou (č.1) tak klesají (č.2). Zatímco dlužnící z nízkých sazeb evidentně profitují (č.3), jejich věřitelé naopak trpí (č.4). V určitém bodě toto utrpení může dokonce převážit ten pozitivní vliv, kde takový bod je však nikdo neví.
V roce 2004 budou úroveň úrokových sazeb ve Spojených státech ovlivňovat především tyto faktory - terorismus, hodnota amerického dolaru, inflace, prezidentské volby, výhled ekonomické aktivity, makroekonomická data a poptávka po penězích ze strany administrativy ve Washingtonu a ze strany amerických korporací. Jediný faktor, který moc velký dopad mít nebude - přání a tužby předsedy amerického FED Alana Greenspana (jeho posledních 13 snížení úrokových sazeb jej do značné míry zahnalo do kouta). Další oslabení jeho vlivu přijde v okamžiku, kdy míra ekonomické expanze trochu oslabí (což je skoro jisté, růst HDP za Q3/2003 ve výši 8.2% se nebude opakovat).
Tato de facto slepá ulička FEDu je jedním z faktorů, který makroekonomové při svých odhadech vývoje úrokových sazeb trochu opomíjejí. Pokud A. Greenspan nebude chtít sám o sobě sazby zvyšovat (což asi nebude), jeho rozhodnutí budou letos nabývat jenom minoritního významu. Trhy dluhopisů to pravděpodobně pochopily jako první - jen krátce po vystoupení A. Greenspana a B. Bernanka (kteří oba shodně přesvědčovali, že inflace a propad dolaru je to poslední, co by je trápilo) minulý víkend dluhopisy poklesly a vytlačily tak sazby vzhůru. Tato rétorika - praktikovaná A. Greenspanem - by měla sazby spíše snižovat než zvyšovat. V konečném důsledku vše dobře dopadlo a dluhopisy se včera a předevčírem zase dostaly na vzestupnou dráhu - vzkaz FEDu je však jasný. Nemáme rádi povýšený postoj k ekonomickým faktorům, které zdaleka nejsou svým dopadem a významem minoritní.
Co by tedy sazby nakonec opravdu rozhýbat mohlo ?
* Pokračující pokles dolaru - jakkoliv se to A. Greenspan snaží popírat, propad dolaru by měl FED přidělávat vrásky na čele. Schodek běžného účtu je ve Spojených státech na ohromující úrovni. Pokud se dolar sám od sebe nevzpamatuje, sazby budou muset jít nahoru - jinak Americe nikdo nebude půjčovat.
* Masivní propad akciových trhů - v zavislosti na důvodu tohoto propadu by mohly být sazby dále sníženy. Pokud akcie oslabí díky zpomalení ekonomické expanze, investoři do dluhopisů velmi rychle ucítí riziko menší poptávky po penězích a sazby na "dlouhých" instrumentech poklesnou. Pokud však akcie propadnou díky nějakému externímu šoku, jako např. teroristický útok, dluhopisy nikdy neposkočí tolik jako v létě loňského roku.
* Prezidentské volby - nepsané pravidlo zní, že FED ve volebním roce úrokové sazby nezvyšuje. Obecně nedělá nic, co by mohlo být interpretováno jako nadržování jednomu z kandidátů. Pokud však bude G. Bush skoro jasným vítězem ještě před koncem kampaně, toto pravidlo by nakrásně mohlo být porušeno a sazby by mohly vzrůst.
Chybí Vám ve výše uvedeném výčtu FED ? Zcela právem ...
Petr Žabža