Kontroverzní americká zahraniční politika je předmětem jak kritických, tak pochvalných polemik. Investora ale především zajímá, jaký má vliv na finanční trhy. Obecně, v každé zemi je domácí politika úzce spojena s děním na lokálních finančních trzích - vzpomeňme tzv. rozpočtovou reformu v ČR, Maďarsku, Polsku. U nás byl patrný zejména vliv na devizový trh, dluhopisy, dopad do akcií již tak zjevný není. Američané ale ovlivňují nejen svůj domácí trh, ale de facto více či méně úspěšně i všechny ostatní trhy. Není tedy málo nepravdy na tvrzení, když Amerika kýchne, Japonsko a Evropa dostanou chřipku.
Kontroverze americké politiky spočívá ale v jejím expanzivním charakteru, který se ještě zvýšil od 11. září 2001. Afgánistán a neúspěšný hon na Usámu bin Ládina, Irák a úspěšné dopadení Saddáma Husajna jsou jen tím nejdůležitějším v novém století. Expanze s sebou nese šíření americké kultury, názorů, životního stylu a ekonomické závislosti a tedy i nenávisti, která se projevuje například rozvojem nacionalismu v globalizovaných zemích. Například finančník George Soros označil vládu G. Bushe za "politiku nadvlády" a dokonce ji srovnává s německým nacismem. Představa, že USA udělají světu službu tím, že ve všech jeho koutech zavedou své hodnoty a své představy je podle Sorose nesmyslná. Finančník do boje s Bushem prý investoval zatím 15 milionů dolarů.
Zanechme ale politologických úvah a soustřeďme se na finanční trhy. Každý politický úspěch Američanů obvykle vede k více či méně trvalému zájmu o americká aktiva a další korelovaná aktiva například v Evropě. Otázkou je vývoj jednotlivých trhů při sporu USA s Evropou nebo USA vs. Japonsko. Následující graf popisuje závislost akcií na nejdůležitějších událostech několika minulých let. Konstatovat lze, že se po technologické bublině, která kulminovala v roce 2000, zvýšila především volatilita trhů s velmi výraznými výkyvy na roční bázi. Od roku 2000 nelze jen vložit prostředky do akcií a čekat na pozvolné zhodnocení, jak tomu bylo třeba v osmdesátých a devadesátých letech minulého století. Patrná je vzájemná korelace akciových trhů - americký index vs. německý trh, ale i pražská burza.
 |
Vliv geopolitického dění je potom jednoduché identifikovat, obtížnější ale vyhodnotit. Pohled do historie jen naznačuje, že význam jednotlivých klíčových událostí je relevantní jen ve středním období a v průběhu měsíců odezní, když znovu převáží fundamentální pohled na ekonomiku. Příkladem "zrychlené reakce" trhů je dopadení Saddáma Husajna, po zprávě akcie i dolar posílily na pouhých několik hodin a pak znovu přešly k trendu. 11. září znamenal pro trhy šok, od té doby si investoři zvykají na přítomnost geopolitického rizika a akciový trh v průměru roste přes zprávy o nových a nových sebevražedných atentátech a hrozbách.
Ať už je osa zla jakákoliv, musíme opatrně konstatovat, že jakákoliv válka je motorem změn, případně růstu. Americký HDP v posledních kvartálech anualizovaně posiluje nejrychlejším tempem za posledních téměř 20 let s tím, jak spotřebitelé a vláda utrácejí. Opět je diskutabilní, do jaké míry je tento zadlužováním podporovaný růst zdravý a zda celková hospodářská situace nepovede ke kolapsu dolaru (zatím to na žádný kolaps nevypadá). V poslední větě ještě jeden poznatek - pokud jsou akciové trhy na něco politického citlivé, pak na všechno, co je spojeno s otázkou dodávek ropy. Proč trhy ignorují krvavý a vleklý izraelsko-palestinský konflikt?
Souhlasíte s úlohou Spojených států jako světového četníka? Souhlasíte s expanzí západních (křesťanských) tradic? Zlepšuje se světová geopolitická situace tak, aby se za pár let mohlo hovořit o světovém míru a klidné době? Může zahraniční politika Spojených států uškodit finančním trhům?
Vaše názory uvítáme ve Fóru ZDE, anketní otázka potom zní "Jaký vliv má americká zahraniční politika na globální akciové trhy?" - ZDE nebo na homepage.