komentář doplněn
Objem průmyslové produkce se v říjnu zvýšil o 2,2% ve srovnání s předchozím měsícem. Meziročně se průmyslová produkce zvýšila o 5,2%, reálné tržby o 4,1%. Zaměstnanost v průmyslu ovšem za posledních 12 měsíců klesla o 47,3 tis. Osob, tj. 4,1%.
Nadpis této stati není vtip. Nejvyšší dynamiku v současnosti skutečně vykazují výroba dopravních prostředků (+12,5%), kde se jedná především o autodíly, gumárenství a plastikářství (+9,3%) a výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru, kde ČSÚ explicitně uvádí papírové kapesníky a hudební CD disky. Dnešní údaje tak nabízí alternativní pohled na český průmysl. Před třemi roky vévodila průmyslovým statistikám v rychlosti zvyšování produkce výroba automobilů. Předloni a loni jí vystřídala výroba elektrických a optických přístrojů (televizory, telefony ,…). A nyní to jsou papírové kapesníky, plastové krabice, cédéčka a chladiče. Tato alternace ovšem není nijak na škodu. Možná právě díky tomu přestála česká ekonomika německou recesi bez výraznějších šrámů.
Jeden výraznější šrám ovšem opomenout nelze - pokles zaměstnanosti. Ve srovnání s loňským říjnem pracovalo letos ve stejném měsíci v průmyslu o 47,3 tis. Osob méně. Pro srovnání celkový počet osob registrovaných úřady práce ve stejném období vzrostl o 35,7 tis. osob. Logicky to znamená pokles podílu průmyslu na celkové zaměstnanosti v českém hospodářství. Snížení počtu zaměstnanců omezilo nárůst mzdových nákladů v průmyslu způsobený zvýšením mezd. Průměrná mzda dosáhla v říjnu 16 678 Kč, což je 5,7% více než před rokem (5,3% reálně). Celkem bylo na mzdách letos v říjnu v průmyslu vyplaceno zhruba 18,2 mld. Kč, což je o 1,3% více než loni. Vzhledem k tomu, že tržby vzrostly o 4,1% je zřejmý pokles jednotkových mzdových nákladů o 2,7% (po zaokrouhlení). Výše naznačené výpočty jsou alternativou ke klasické analýze jednotkových mzdových nákladů přes produktivitu práce. Jednotkové mzdové náklady klesají již čtrnáctý měsíc. Jedinou výjimkou v sérii je letošní květen, kdy se zvýšily o 0,9%. Zatímco pro celý podnikatelský sektor a české hospodářství platí výstraha před rychlým vzestupem mzdových nákladů, v průmyslu je tomu naopak. Ovšem za cenu výrazných ztrát v zaměstnanosti. Nabízí se hypotéza, že propouštění v průmyslu nemuselo být tak rasantní, kdyby rostly pomaleji mzdy, neboť výsledných jednotkových mzdových nákladů lze dosáhnout různou kombinací těchto dvou proměnných. Jsou si toho vědomy odborové centrály?
Pro celý letošní rok očekáváme zvýšení průmyslové produkce o 5,5%.
David Marek