Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Příliv přímých zahraničních investic do ČR – problém nebo výhoda?

Příliv přímých zahraničních investic do ČR – problém nebo výhoda?

7.5.2002 11:20
Autor: 

Nejen v souvislosti s posilující korunou jsou často zmiňovány přímé zahraniční investice do České republiky. Vláda je kritizována za přílišnou podporu zahraničních investorů, kteří jsou lákáni do ČR investičními pobídkami, protože tak jednak vytváří netržní prostředí a v poslední době tlačí privatizační příjmy na českou korunu.

Stručně řečeno, přímé investice z titulu privatizace mají svou hodnotu ve změně vlastnické struktury s jednorázovým pozitivním dopadem na rozpočet, přičemž příjmy z nich pokřivují devizový trh. Přímé investice v podobě tvorby nového fixního kapitálu mají vliv na ekonomický růst, ale pokud jsou motivovány netržními stimuly mohou deformovat jak devizový trh tak fungování domácí ekonomiky. Zahraniční investor je zvýhodněn ve srovnání s novým investorem, ale i vůči stávajícím podnikům. Přestože investiční pobídky mohou využívat i domácí subjekty (a některé podniky je již využily), podmínky jejich poskytování jednoznačně zvýhodňují velké a tedy zahraniční společnosti. Investiční pobídky tak mohou být kontraproduktivní, zejména ve vztahu k dalšímu vládnímu programu: podpoře malého a středního podnikání. Kromě problému ekonomického zdůvodnění investičních pobídek, je nutné upozornit i na strukturu těchto investic.

1. problém výše investičních pobídek
Hodnotit vliv investičních pobídek na investiční činnost není jednoduché, neboť je obtížné odhadnout, jaký by byl příliv zahraničních neprivatizačních přímých investic bez těchto pobídek. Nicméně mezinárodní komparace poslední doby jednoznačný signál přináší. Ve srovnání s ostatními tranzitivními ekonomikami jsme v období 1998 až 2001 získali nejvíce zahraničních investic na obyvatele (1940 USD), celkovou sumou nás předčilo jen Polsko (26 823 mil. USD), příliv přímých zahr. investic (FDI) činil v daném období 19 944 mil. USD. Od roku 1993 do ČR přiteklo o 6 mld. USD více investic než do srovnatelného Maďarska. Solidní výsledky v přílivu přímých zahraničních investic v roce 2001 zaznamenaly kromě ČR (478 USD na obyvatele) i Estonsko (373 USD), Chorvatsko (314 USD) a Slovensko (273 USD). Vývoj FDI ve 12 tranzitivních ekonomikách v letech 1993 až 2001 demonstruje graf ZDE.

Je nepopiratelné, že ČR v poslední době zaznamenává úspěchy týkající se přílivu FDI. Faktem také je, že podíl privatizačních investic klesá, zatímco v roce 1995 se privatizace podílela z 95% na FDI, v roce 2000 to bylo již „jen“ 60%. Kromě investičních pobídek však investory mohou lákat do tranzitivních ekonomik i jiné skutečnosti:

* vyšší mezinárodní rating (v roce 2000 až 2002 řada zemí získala vyšší rating)

Tabulka: rating tranzitivních zemí, tučně zvýrazněné země – rating zvýšen v letech 2000 až 2002

Fitch, S&P / Moodys

Země

Datum změny

Výhled

A / A2

Slovinsko

prosinec 1999

stabilní

A- / A3

Maďarsko

listopad 2000

stabilní

Estonsko

srpen 2001

stabilní

BBB+ / Baa1

ČR

listopad 1997

stabilní

Polsko

listopad 1998

stabilní

BBB / Baa2

Lotyšsko

červen 1998

pozitivní

BBB- / Baa3

Chorvatsko

červen 2001

stabilní

Litva

květen 2001

stabilní

Slovensko

říjen 2001

stabilní

BB- / Ba3

Bulharsko

leden 2002

stabilní

B+ / B1

Rusko

říjen 2001

stabilní

B / B2

Rumunsko

listopad 2000

pozitivní


* pokračující strukturální reformy,
* potřeba teritoriální diferenciace investic, snížení devizového rizika,
* blízkost vstupu do Evropské unie,
* nižší výrobní náklady,
* odbourávání transakčních nákladů ze zahraničního obchodu,
* využití výhodnějších hygienických, bezpečnostních, zdravotních a ekologických norem,
* následování obchodních partnerů.

2. problém struktury investic a investičních pobídek
Obecně nelze považovat příliv přímých zahraničních investic za způsob řešení chronicky pasivní obchodní bilance. Velká část FDI do ČR má nejistý přímý vliv na budoucí export (zejména investice spojené s privatizací finančních institucí a investice do infrastruktury), naopak investice zahraničních obchodních společností mají předpoklad zvyšovat budoucí dovoz. Investice do zpracovatelského průmyslu (54,5 mld. Kč v roce 2001) jsou poznamenány vysokou dovozní náročností a malým zapojením českých subdodavatelů. Navíc postupně poroste význam odlivu kapitálu v podobě repatriace zisků.

Shrňme-li podstatné faktory investičních pobídek a podmínky pro jejich získání. Minimální výše investice činí 100 mil. Kč (postupně snížena z původních 25 mil. USD v roce 1998), investice půjde do high-tech sektoru nebo do jiného výrobního odvětví (potom musí však nejméně 50 % používaného strojního zařízení být uvedeno na seznamu high-tech strojního zařízení), minimálně 50 mil. Kč investovaného kapitálu musí být kryto vlastním jměním, nejméně 40% z celkové částky musí být investováno do strojního zařízení, výroba musí být šetrná k životnímu prostředí a půjde jak o nabytí či vytvoření nového závodu, tak o rozšíření či modernizaci stávajících kapacit. Pobídky potom spočívají v:

* daňových úlevách (až na 10 let v případě nových podniků),
* hmotné podpoře vytváření nových pracovních míst (max. 200 000 Kč na pracovní místo, jen v okresech s vysokou nezaměstnaností),
* hmotné podpoře rekvalifikace zaměstnanců (až 35% z ceny školení, jen v okresech s vysokou mírou nezaměstnanosti),
* převodu pozemku za zvýhodněnou cenu (symbolické ceny, subvence obcím),
* ostatní zvýhodnění (bezcelní dovoz strojů a zařízení, podpora úřadů práce, regionální podpora investic, subvence v rámci podpory malého podnikání).

Podle ministra financí Rusnoka, bylo vynaloženo do poloviny března na podporu investic více než sta investorů celkem 1,12 mld. Kč a předpokládají se další náklady v řádu cca 10 mld. Kč v letech 1999 až 2003 v rámci daňových úlev. Investiční pobídky získalo jen 14 českých firem (např. Karsit, Juta a Rubena).

I přes zjevné nedostatky (jako je například příliš velká míra investičních pobídek) je zřejmá snaha teritoriálně a odvětvově diferencovat investice. Nicméně razantně „rozjetému“ programu investičních pobídek, neboli podpoře velkého podnikání zahraničního kapitálu, neodpovídá nedostatečná podpora malého a středního podnikání, tedy zapojování těchto firem do dodavatelsko-odběratelského řetězce nejen u proexportně orientovaných zahraničních výrobců, ale i u obchodních řetězců.

Ekonomická teorie nabízí několik návrhů na to, jaká odvětví podporovat (pokud nějaká vůbec podporovat). Nejdůležitější jsou odvětví s vysokou přidanou hodnotou práce nebo vysokými mzdami nebo technologicky náročná odvětví. Vláda vsadila na high-tech sektor, přičemž může jít teoreticky současně i o odvětví s vysokými mzdami a vysokou přidanou hodnotou práce (ale pravděpodobně nízkou přidanou hodnotou kapitálu). Nejméně zpochybnitelným zdůvodněním podpory právě takových odvětví, je vysoký rozsah inovací, výzkumu a vývoje. Jejich technologický přesah potom podporuje celou ekonomiku. V rámci pobídek se za high-tech považují: letecká a vesmírně výzkumná zařízení, dopravní zařízení a součásti, počítače, vybavení pro informační technologii, elektronika, rádio a telekomunikace, farmaceutika.

Radim Krejčí

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
13.12.2017
6:31Fed, sazby a očekávání trhů. Situace se opakuje, říká Fidelity
12.12.2017
22:02Technologickému sektoru se dnes nedařilo
18:18Evropa má skrytého technologického šampiona, vydělává až moc
17:08Praha zpět v zeleném, pomohl ČEZ a KB
17:07Odpoledne patří dolaru a zlepšení tržního sentimentu  
15:50Česká zbrojovka a.s.: Oprava notářského zápisu o průběhu schůze vlastníků dluhopisů konané 21. 11. 2017
15:48ZEW: Pokles důvěry v německou ekonomiku překonal odhady
15:43ČEZ, a.s. - Zápis z valné hromady ČEZ OZ UIF 16.8.2017
15:30Tesla dostala největší objednávku na svůj Semi, Pepsi jich koupí 100
15:26Výbuch rakouského plynového terminálu odřízl Itálii, Slovinsko a Chorvatsko. Ceny komodity prudce rostou
14:32Polovodiče, mikročipy a Micron: stojí ještě za to? (pohled analytika)  
14:13Maloja Investment SICAV a.s.: Výroční zpráva za období 1. 11. 2016 - 31. 8. 2017
13:34Česká exportní banka, a.s.: Informace o vyplacení úrokových výnosů z emisí dluhopisů
13:09Tenoučká prasklina zalomcovala trhy s ropou
12:26Americká studie: Brexit oslabí Velkou Británii i vliv USA v Evropě
11:56Nové byty v Praze meziročně zdražily o 15 procent, tvrdí analýza Deloitte
11:32Přichází přelomový rok pro fúze a akvizice
11:11Evropské indexy mírně rostou, Gemalto +33 %
10:19Koruna kvůli pomalejší inflaci už tolik neláká, dražší ropa má omezený vliv na komoditní měny  
9:28V areálu v Záluží hořelo, Unipetrol omezil provoz

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data