komentář doplněn
Schodek běžného účtu platební bilance se ve 3. čtvrtletí prohloubil na 47,2 mld. Kč z revidovaných 43,9 mld. Kč (původně 44,5 mld. Kč) ve 2. kvartálu. Aktuální údaje za třetí čtvrtletí se liší od součtu relevantních měsíčních dat o 1,5 mld. Kč, a to především zásluhou zvýšení deficitu bilance výnosů. Podle našeho odhadu klesl poměr schodku běžného účtu k HDP z 6,2% ve 2. čtvrtletí na 6,1%. Zásluhu na tom má především odhad výrazného zrychlení růstu HDP ve 3. čtvrtletí. Přebytek finančního účtu vzrostl na 44,8 mld. Kč z 25,9 mld. Kč ve 2. čtvrtletí. Nicméně ve srovnání s měsíční statistikou platební bilance je přebytek finančního účtu o 7 mld. Kč nižší zásluhou vyššího než předpokládaného odlivu portfoliových investic a nižšího přílivu na účtu ostatních investic.
Hodnocení platební bilance ve 3. čtvrtletí je poměrně jednoduché. Schodky v zahraničním obchodu a bilanci výnosů se dále prohloubily. Přebytek bilance služeb se mírně snížil. K udržení celkového salda běžného účtu na úrovni jen mírně vyšší než ve 2. čtvrtletí vedla skutečnost, že ČR tentokrát nepostihla žádná prohraná arbitráž.
Na finančním účtu ožil příliv přímých zahraničích investic (z 35,3 mld. Kč ve Q2 na 45,8 mld. Kč ve Q3). K růstu přebytku finančního účtu ovšem vedly zejména krátkodobé půjčky tuzemských bank v zahraničí. Naopak k odlivu kapitálu vedla poptávka domácích investorů po zahraničních dluhopisech.
Podobně jako ve 2. čtvrtletí nebyl ve třetím kvartálu schodek běžného účtu dostatečně pokryt přebytkem na finančním účtu, čemuž odpovídají tlaky na oslabení kurzu koruny. Podobně tomu bude patrně v posledním čtvrtletí letošního roku. Poprvé od roku 1997 by v letošním roce mohl deficit běžného účtu převýšit přebytek finančního účtu. Diametrální rozdíl ve vývoji směnného kurzu loni a letos je druhou stranou mince tohoto vývoje. Tento nepříznivý stav je výsledkem souběhu dvou faktorů: vlivu odlišných temp hospodářského růstu v ČR a zemích EU a sekundárních dopadů předchozího přílivu přímých zahraničních investic. Pozitivní diferenciál v tempech růstu mezi ČR a EU je sice příznivý z pohledu konvergence, nicméně vede k prohlubování schodku obchodní bilance a bilance služeb. Reálné zhoršení čistého vývozu bylo ovšem částečně kompenzováno zlepšením směnných relací. Zpomalení hospodářského růstu v EU se projevuje také snížením aktivity investorů ze zemí EU ve střední Evropě. Co se týče sekundárních dopadů přílivu přímých zahraničních investic, je z pohledu platební bilance důležitý nárůst reinvestovaných zisků, který na jedné straně zvyšuje přebytek finančního účtu, na straně druhé ovšem zatěžuje bilanci výnosů, která je součástí běžného účtu. Někdy bývá namítáno, že tato čistě účetní položka uměle nafukuje rozsah deficitu běžného účtu. O relevanci zařazení reinvestovaných zisků, z hlediska ekonomických analýz a mezinárodních komparací, pojednává článek
Platební bilance - diskuse o nafouknutém schodku běžného účtu.
Schodek běžného účtu v letošním roce by se měl podle našeho odhadu pohybovat na úrovni 148 mld. Kč (loni 144,5 mld. Kč). V poměru k HDP by měl klesnout na 6,2% z loňských 6,4%. V příštím roce očekáváme prohloubení schodku běžného účtu na 165 mld. Kč, 6,5% HDP. Zlepšení hospodářské situace v EU a obnovení privatizačního procesu by měly pomoci opět zvýšit příliv kapitálu na finančním účtu a odstranit tak letošní nerovnováhu ve vývoji běžného a finančního účtu.
David Marek