Beta, která ukazuje citlivost pohybu akcie na pohyb akciového trhu (z hlediska ekonomiky a výsledků společností pak indikuje citlivost jejich výsledků na ekonomický cyklus) je jedním z nejužívanějších konceptů v rámci valuace společností a investičního managementu. Její zakotvení a původ v teorii portfolia a CAPM modelu ji ale také do značné míry omezuje pouze na myšlenkový koncept, u kterého je dobré začít, ale ne skončit.
I my jsme se zde již několikrát zmiňovali o možném rozdělení celkového rizika, kterému investor při investici do akcií čelí, na riziko systematické (reflektované v betě) a na nesystematické. Z pohledu investora můžeme konstatovat, že pouze systematické riziko je to, za které se platí zvýšenou návratností investice - nesystematické může být oddiverzifikováno. To je mimochodem jedním z hlavních důvodů, proč investiční doporučení brokerů, bank a jiných finančních institucí, založené na odhadu fundamentální hodnoty akcie za pomocí CAPM, nebo APT a bety (tj. akcie, která je součástí vysoce diverzifikovaného portfolia), není v žádném případě určeno pro investory investující pouze do jedné, či několika málo akcií.
Princip bety znázorňuje následující graf:
Zdroj: Patria Finance
Zde nejdříve připomeňme, že alfa vyznačená v grafu ukazuje, kolik je dle regresní přímky výnos akcie v případě nulového výnosu trhu; je naprosto rozdílným konceptem od Jensenovy alfy, jejíž princip je definován následujícím vzorcem:
Jensen alpha = Portfolio Return - [Risk-free return + (Market Return - Risk-free Return) * Beta]
Poukažme zde ale na jeden aspekt konceptu bety, který může rozšířit investiční analýzu určitého titulu. Tímto je rozdílná korelace mezi pohybem trhu a pohybem jednotlivých akcií - tj. nakolik regresní přímka v grafu vystihuje pohyb akcie v závislosti na pohybu trhu. Tato korelace tak určitým způsobem indikuje vypovídací schopnost bety - čím je korelace bližší jedné, o to „spolehlivěji“ se akcie pohybuje společně s trhem, a to se senzitivitou charakterizovanou betou. Korelaci lze také chápat jako indikaci nesystematického rizika - čím vyšší je, tím menší je nutnost diverzifikace (realizované výnosy jsou blíže k regresní přímce) a naopak. Pokud tak investor chce např. vsadit na oživení ekonomiky a investovat do akcií s vysokou betou (těch, které budou na toto oživení silně reagovat), bude si primárně vybírat ty sektory/společnosti, kde je zmiňovaná korelace vyšší.
Následující graf ukazuje, že spektrum možných korelací (data z jednotlivých odvětvích USA) je široké, od velmi silné – blízké 1, až po velmi slabé -blízké nule. Z grafu je také patrná velice slabá závislost mezi korelací a betou samotnou. To mimo jiné indikuje malou sílu vztahu mezi velikostí rizika systematického (beta) a rizika nesystematického.
Zdroj:DamodaranOnline, Patria Finance
Na závěr zdůrazněme, že odvození bety pro valuaci společnosti/akcie, popř. přímo pro samotné investiční rozhodnutí (např. zmiňovaná sázka na obrat ekonomického cyklu a na s tím korespondující více, či méně citlivé akcie) na základě historických dat (vývoj akcie a trhu) je pouze jednou z možností. Přestože má velikost bety pro určitou společnost v čase většinou relativně velkou setrvačnost, k jejím změnám v závislosti na vývoji daného odvětví (postupné nasycení trhu, zvyšující se konkurence, regulace atd.) a společnosti (nové produkty, inovace, technologie výroby, akvizice atd.) dochází – tj. její senzitivita se mění. Pro odhad bety je proto vhodná kombinace pohledu do historie a zvážení hlavních faktorů v budoucnu působících na citlivost výsledků společnosti na pohyb trhů.
Jiří Soustružník