komentář doplněn
Jedním z hlavních měřítek vnější nerovnováhy je saldo běžného účtu. V září se schodek v této části platební bilance snížil na 7,4 mld. Kč z 13,2 mld. Kč v srpnu. Za celé 3. čtvrtletí dosahuje saldo -45 mld. Kč, což je téměř stejná hodnota jako ve 2. čtvrtletí. Nicméně poměr schodku běžného účtu v posledních čtyřech kvartálech k HDP podle našeho odhadu klesl z 6,2% na 6,0%.
V číslech běžného účtu za září se neskrývá žádné překvapení. Obchodní bilance byla známa již dříve ze statistiky ČSÚ. Za zmínku stojí prohloubení schodku v bilanci výnosů ze srpnových 8,3 mld. Kč na 10,3 mld. Kč.
Přebytek finančního účtu klesl ze srpnových 21,7 mld. Kč na 15,2 mld. Kč. Zásluhu na tom měl především výrazný odliv kapitálu ve formě portfoliových investic (-11,1 mld. Kč), za nímž stojí především obchody s dluhopisy. Domácí investoři nakoupili v zahraničí dluhopisy za 14,5 mld. Kč. Příliv kapitálu ve formě přímých zahraničních investic zesílil na 18,6 mld. Kč ze srpnových 11,8 mld. Kč.
Hodnocení 3. čtvrtletí je poměrně jednoduché. Schodky v zahraničním obchodu a bilanci výnosů se dále prohloubily. Přebytek bilance služeb se mírně snížil. K udržení celkového salda běžného účtu na úrovni 2. čtvrtletí vedla skutečnost, že ČR tentokrát nepostihla žádná prohraná arbitráž. Na rozdíl od 2. čtvrtletí byl ve třetím kvartálu schodek běžného účtu (45 mld. Kč) dostatečně pokryt přebytkem na finančním účtu (51,9 mld. Kč). Mírně ožil příliv přímých zahraničích investic, k růstu přebytku finančního účtu ovšem vedly zejména krátkodobé půjčky tuzemských bank v zahraničí.
Schodek běžného účtu v letošním roce by se měl podle našeho odhadu pohybovat na úrovni 143 mld. Kč (loni 144,5 mld. Kč). V poměru k HDP by měl klesnout na 6,0% z loňských 6,4%. Toky na běžném a finančním účtu platební bilance by měly být zhruba vyrovnané, jen s opačným znaménkem.
David Marek