komentář doplněn
Průmyslová výroba se v září zvýšila o 0,3% ve srovnání s předchozím měsícem. Meziroční tempo růstu zvolnilo z 8,0% v srpnu na 5,2%, a to zejména kvůli vysoké srovnávací základně z loňského září, kdy se objem průmyslové produkce zvýšil o 9,2%. Rychle rostou i nadále tržby průmyslových podniků, v září se meziročně zvýšily o 7,5% (ve stálých cenách).
Nejvíce se zvýšila (+15,6%) výroba a opravy strojů a zařízení (čerpadla, chladničky), výroba nekovových minerálních výrobků (+13,6%), tj. sklo a keramika, a produkce gumáren a plastikářských firem (+11,8%). Jednoznačně nejvíce ovšem celkovou průmyslovou výrobu ovlivnil automobilový průmysl, kde se produkce zvýšila o 10,7%, neboť výroba dopravních prostředků má podstatně větší váhu v české ekonomice a tedy i indexu průmyslové produkce (14,4%). S výjimkou kožedělného a textilního průmyslu, kde klesá produkce dlouhodobě, se výroba snížila v koksování a rafinérském zpracování ropy a chemickém průmyslu, což patrně souvisí s dočasným výpadkem dodávek ropy z Ruska v průběhu září. Pokles byl zaznamenán také ve výrobě elektrických a optických přístrojů, která v předchozích letech představovala nejrychleji rostoucí segment průmysl. Vysokou laťku nastavily mimořádně silné přírůstky z loňského roku (září '02: +35,7%). Navíc produkce tohoto odvětví (zboží dlouhodobé spotřeby: televizory, telefonní přístroje atd.) je poměrně citlivá na cyklické výkyvy ekonomiky a hospodářství zemí EU, kam směřuje většina této produkce, na tom není zrovna nejlépe.
Zatímco statistiky produkce, tržeb a vývozu zůstávají příznivé, meziroční pokles počtu zaměstnanců se již prohloubil na 4,1%. Zatímco v celé české ekonomice přibylo od září 2002 do září 2003 36,5 tis. osob hledajících zaměstnání (podle registrace na úřadech práce), průmysl opustilo 48,2 tis. osob. Logicky to znamená, že část osob propuštěných průmyslovými podniky nalezla zaměstnání v jiných sektorech ekonomiky. Snížení počtu zaměstnanců přispělo k výraznému zvýšení produktivity práce v průmyslu. Ta se v září meziročně zvýšila o 12,1%, zatímco mzdy se v průměru zvýšily o 8,2% (nominálně i reálně). V prvních třech čtvrtletích letošního roku se jednotkové mzdové náklady snížily o 3,6%. Díky mírnému oslabení kurzu koruny k euru v letošním roce a poklesu jednotkových mzdových nákladů se daří udržovat a zvyšovat konkurenceschopnost průmyslové produkce a její vývoz do zahraničí. Tržby z přímého vývozu se za leden až září reálně zvýšily o 9,4%.
Za celý letošní rok očekáváme zvýšení průmyslové výroby o 5,2%. Odhad pro příští rok ukazuje růst o 5,6%.
David Marek