Britský ministr financí (a možná příští britský premiér) Gordon Brown zesílil svoje kritické názory na ekonomickou politiku eurozóny a nabídl Británii jako vzor pro celou Evropu.
Gordon Brown má jistě celou řadu důvodů považovat Británii za úspěšnou zemi. Je sice paradoxní, že za to vděčí především předchozím konzervativním vládám Margaret Thatcher a Johna Majora, ale to nic nemění na argumentu, že míra nezaměstnanosti je v Británii dnes 4,5%, což je polovina míry nezaměstnanosti v eurozóně. Gordon Brown se také pochlubil nízkým dluhem Briánie, který dnes dosahuje 39% HDP a konzistentně vyšší tempa růstu v Británii než na kontinentě.
Zapomněl přitom ovšem dodat, že Británie také dnes do značné míry těží z velkého uvolnění fiskální politiky, které výrazně podporuje domácí poptávku. Ještě v roce 2000 měla Británie rozpočtový přebytek ve výši 4% HDP, letos bude mít schodek ve výši okolo 2% HDP. Během tří let tak britská vláda „napumpovala“ do ekonomiky rozpočtový impuls v řádu 6% HDP, což je mnohem více než jakákoliv jiná evropská země.
Na to lze pohlédnout dvojím způsobem. Jistě slouží Británii ke cti, že si něco takového vůbec mohla dovolit a zachovat přitom rozpočtový schodek v udržitelné výši. Za to by však Gordon Brown měl děkovat opět především svým předchůdcům a pak také předvolebnímu slibu z roku 1997, v kterém se labouristé zavázali k úsporné rozpočtové politice. Dnes o úsporách nemluví a schodek rychle roste...
Cyničtější pohled by proto vedl spíše k tomu, že Británie si nyní vybírá odměnu za rozumnou politiku v minulosti a že až je vyplýtvá, bude na tom stejně jako dnes Německo či Francie. Vzhledem k tomu, že Gordon Brown nešetří ostrými slovy na adresu rozpočtových pravidel a Evropské centrální banky (obojí se mu zdají být příliš málo flexibilní), lze se obávat nejhoršího.
Ondřej Schneider
Vedoucí katedry Evropské ekonomické integrace a hospodářské politiky na Institutu ekonomických studií FSV UK