Podle projekce Mezinárodního měnového fondu by se měla letos, a zejména příští rok, světová ekonomika mírně zotavit. Celosvětová produkce by se měla zvýšit o 3,2% a příští rok dokonce o 4,1%. Obvykle se traduje, že motorem globálního hospodářského růstu je americká ekonomika. Skutečnost je ovšem jiná.
V 80. letech ještě platilo, že nejvíce k růstu globální ekonomiky přispěly USA. Výkon světové ekonomiky se v tomto desetiletí zvýšil o 40%, z toho 6,9 procentních bodů připadá na USA a 5,4 bodu na současnou patnáctku zemí EU. Léta devadesátá sice přinesla revoluci v oboru informačních a telekomunikačních technologií, jenže vypadl jeden z důležitých článků globálního růstu – Japonsko sužované deflací a problémy bankovního sektoru. Celosvětová produkce se v posledním desetiletí minulého století zvýšila o 38%. Na scéně světové ekonomiky se však objevil nový hráč – Čína. V období 1991-2000 se výkon čínského hospodářství zvedl o 143% a příspěvek k růstu celosvětové produkce dosáhl 9,2 procentních bodů. Příspěvek USA zůstal stejný (6,9 p.b.), příspěvek EU klesl na 4,5 p.b. a Japonsko pouze 1,2 bodu. Čínský drak neubírá na síle ani v současné dekádě a čínské hospodářství zůstává nadále nejrychleji rostoucí velkou ekonomikou. Následující obrázek ukazuje, kdo se jak podílí na globálním hospodářském růstu v letošním roce
Obr. 1: Příspěvky k růstu celosvětové produkce v roce 2003
Zdroj: MMF. Výpočty: Patria Online
Rychlý růst čínského hospodářství zamíchal také strukturou celosvětové ekonomiky. V roce 1980 se podílela Čína na celosvětové produkci pouhými 3,4 procenta. O deset let později podíl Číny vzrostl na téměř 6% a v současnosti již činí 13%. Zatímco USA si svou pozici udržely a nadále produkují 21% celosvětové produkce, podíly Japonska a EU se ztenčily. Rozložení sil ve světové ekonomice a jeho změny dokumentují následující grafy. Pokud bude čínská ekonomika růst i nadále podobným tempem, za deset let předstihne, ve významu pro celosvětovou produkci současné EU. Nicméně Unii zpět na první příčku posune dvouprocentní podíl na celosvětové produkci generovaný novými členskými zeměmi.
Zdroj: MMF. Výpočty: Patria Online
Za pozornost stojí také pokles podílu Společenství nezávislých států, které po rozpadu sovětského hospodářského systému výrazně snížilo svou výkonnost. Současný růst ruské ekonomiky ovšem pokles podílu této části světa na celoplanetární produkci zastavil.
Poměry ve světové ekonomice se v průběhu let výrazně změnily a čínské ekonomice se začíná dostávat pozornosti, kterou si zaslouží. Možná až za deset let nahlédneme do Financial Times (nebo Hospodářských novin) nebude na přední stránce diskuse, o tom, kdy konečně přijde oživení v Německu či Francii, ale zprávy z čínské burzy …
David Marek