Při strukturování financování v rámci skupiny a odpovídajících zajišťovacích instrumentů podnikatelská seskupení, jakož i financující banky mnohdy naráží na právní překážky, pro něž se obecně vžil termín „zákaz finanční asistence“. Otázka zákazu finanční asistence, která je upravena i v českém obchodním zákoníku, má základ v druhé evropské směrnici o obchodních společnostech.
Hlavním cílem této právní úpravy je předejít nestandardním finančním tokům mezi společností a jejími potencionálními a stávajícími akcionáři právě z důvodu majetkové účasti těchto osob na společnosti. Za zakázanou finanční asistenci mohou být ovšem zákonem považovány i transakce, které jsou v podnikatelské praxi naprosto běžné a osoby na nich zúčastněné obchod považují na naprosto korektní, který není na újmu žádné ze zúčastněných stran.
Zákaz finanční asistence je v českém obchodním zákoníku promítnut v několika rovinách. Ne příliš časté budou nejspíš situace, kdy by společnost poskytovala zálohy při nabývání svých vlastních akcií (tj. zjednodušeně řečeno při nákupu vlastních akcií by vyplatila kupní cenu nebo její část předem). Druhá zakázaná skupina transakcí už ovšem z obchodního hlediska tak neobvyklá není – patří do ní poskytování půjček či úvěrů ze strany společnosti třetím osobám (nejčastěji jiným společnostem ve skupině) pro účely nabytí jejich vlastních akcií. Z hlediska obchodního uvažování patrně nejrozšířenější skupinou jsou ale případy, kdy společnost poskytne zajištění za úvěr či půjčku, které jsou určeny k financování nabytí akcií společnosti. V této souvislosti je nutno poznamenat, že zákaz poskytovat ze strany společnosti zajištění pro takovéto transakce je kromě úvěrů a půjček rozšířen i na jakékoli jiné závazky třetích osob související s nabýváním akcií společnosti.
Aby byl výčet transakcí podléhajících zákazu finanční asistence úplný, nutno zmínit, že všechna výše uvedená omezení se vztahují nejen na případ, kdy někdo nabývá přímo akcie dotčené společnosti, ale i akcie jakékoli jiné společnosti ve skupině, která dotčenou společnost přímo či nepřímo ovládá (kontroluje). Jak je vidět, toto pravidlo rozšiřuje zákaz finanční asistence na poměrně rozsáhlý okruh transakcí ve skupině, což už může znamenat významný dopad na strukturování holdingového financování.
Zákaz poskytovat finanční asistenci upravený v obchodním zákoníku je uložen každé společnosti s ručením omezeným (v tomto jde česká úprava nad rámec stávajících předpisů EU) a dále samozřejmě každé akciové společnosti, vyjma bank. Pro banky platí zvláštní úprava v zákoně o bankách, která vychází z principu, že banka nesmí provádět s osobami, které k ní mají zvláštní vztah (např. její akcionáři a osoby bankou kontrolované) obchody, které by vzhledem ke své povaze, účelu nebo riziku nebyly provedeny s ostatními klienty.
A co se vlastně stane, pokud bude zákaz finanční asistence porušen? Smlouvy o úvěru, o půjčce nebo jiné zajišťovací smlouvy budou pro rozpor se zákonem neplatné. Tento právní důsledek může mít nepříjemný dopad například pro banky, poskytující akviziční financování. Zajišťovací smlouva by mohla být neplatná, banka by se tak mohla ocitnou v pozici věřitele z nezajištěného úvěru a její schopnost vymoci splacení úvěru by mohla podstatným způsobem klesnout. Proto je z pohledu bank klíčové řádně identifikovat účel, za kterým je úvěr poskytován, a prozkoumat i vztahy mezi osobami zúčastněnými na transakci, aby se těchto možných důsledků dokázaly vyvarovat.
Markéta Janáčková
Weinhold Legal
Důležité upozornění Weinhold Legal