komentář doplněn
Spotřebitelské ceny v červnu stagnovaly, nicméně i to stačilo k tomu, aby se meziroční míra inflace zvýšila z květnové nuly na 0,3%. Po pěti měsících tak definitivně skončila deflační perioda. V dalších měsících by měla inflace dále růst. Do vývoje celkové cenové hladiny v červnu promluvily podle očekávání zejména potraviny a pohonné hmoty. Jejich cenové změny ovšem měly opačná znaménka.
Index cen potravin podle očekávání rozhýbal „bramborový efekt“. Ranné brambory bývají výrazně dražší než brambory z loňské sklizně. Celkem se ceny potravin zvýšily o 1,0%. Pohonné hmoty zlevnily o 2,4% po květnovém poklesu o 2,8%. Tentokrát za levnějším benzínem a naftou patrně stály nižší marže distributorů pohonných hmot. Překvapením je pokles cen v oddíle rekreace o 0,1%. V dostupné časové řadě se dosud nikdy nestalo, aby v této části spotřebního koše měla červnová změna cen záporné znaménko. Několikaprocentnímu zdražení v červenci se ovšem patrně nevyhneme.
Z pohledu měnové politiky je důležitý pohled na inflační data očištěná o sezónní efekty. Podle našeho propočtu tyto údaje ukazují na další mírný pokles meziroční inflace. Inflace spočítaná na spotřebním koši bez potravin, pohonných hmot, dovolených a položek s regulovanými cenami klesla zhruba o další dvě desetiny procentního bodu. Vzhledem ke zpoždění v transmisním mechanismu měnové politiky je však důležitý pohled do blízké budoucnosti. V horizontu jednoho roku lze sice očekávat zvýšení jádrové inflace zhruba o jeden procentní bod, nicméně i tak zůstává pro ČNB otevřena možnost dalšího uvolnění měnových podmínek. To ostatně naznačila skutečnost, že na konci června v bankovní radě ČNB dokonce padl návrh na snížení úrokových sazeb o 50 bazických bodů.
David Marek