Německý statistický úřad dnes zveřejnil netrpělivě očekávané údaje o výkonnosti německého hospodářství. Předběžný odhad hrubého domácího produktu ovšem přinesl zklamání. Že nepřijdou žádné zázraky se čekalo, ale návrat do recese většinu ekonomů překvapil. HDP se ve srovnání s předchozím čtvrtletím snížil o 0,2% (po sezónním očištění).
Prozatím se německý statistický úřad „nepochlubil“ detaily, za hlavní příčinu poklesu ovšem označil pokles přebytku výkonové bilance (obchodní bilance + bilance služeb). Nezanedbatelnou roli patrně sehrálo posílení eura vůči dolaru. Euro za posledních dvanáct měsíců vůči dolaru posílilo o 26%. USA představují pro německé vývozce druhý největší exportní trh (nejvíce německého vývozu směřuje do Francie). Loni směřovalo do USA 10,3% německého vývozu. Posílením eura vůči dolaru se německé zboží stává relativně drahým, krátkodobý cenový efekt může být příznivý pro nominální data o zahraničním obchodu, reálné efekty apreciace ovšem bývají jednoznačně záporné. Aktuální údaje o německém HDP to potvrzují.
Domácí poptávka se sice mírně zvýšila, k výraznějšímu oživení však schází impulsy. Pomoci hospodářství nemůže ani vláda, která zabředla do začarovaného kruhu rozpočtových schodků tím, že se nedokázala vypořádat se strukturální částí rozpočtového schodku v době, kdy se německé ekonomice dařilo. Nyní čelí povinnosti snížit rozpočtový schodek v souladu s pravidly Paktu stability a růstu. V posledních dnech se dokonce začalo diskutovat o možnosti uvalit Německu pokutu za neschopnost vyspravit své veřejné finance. Navíc Německo stárne a čelí závažným strukturálním problémům na trhu práce spočívajícím zejména v nízké mobilitě pracovních sil, štědré sociální politice a značné moci odborových organizací. Kromě toho Německo patří mezi nejdražší země na světe z hlediska nákladů na práci. V souvislosti s tím, lze očekávat, že strukturální problémy prohlubuje a bude prohlubovat přesun investorů z Německa do středoevropských zemí, přičemž začlenění těchto zemí do EU může tento proces urychlit. Německo také zaostává za USA a Japonskem v řadě indikátorů investic do technologického pokroku, od počtu vědeckých sil v poměru k celkové zaměstnanosti po podíl výdajů na vědu výzkum na celkovém HDP. V letech 1990-2000 bylo průměrné tempo růstu výdajů na vědu a výzkum v civilních sektorech v Německu záporné, zatímco v USA a Japonsku tyto investiční výdaje rostly. V souladu se uvedenými faktory se občas objevují zmínky o možném poklesu tempa růstu potenciálního produktu Německa.
Kromě německých statistik, dnes byly zveřejněny také údaje o hospodářském růstu v Itálii, Nizozemí a odhad Eurostatu pro celou eurozónu a celou EU. Italská ekonomika vykázala v 1. čtvrtletí mezikvartální pokles o 0,1%, meziroční tempo růstu činí 0,8%. Výkon holandské ekonomiky dokonce klesl o 0,8% mezikvártálně, resp. o 0,1% meziročně. Eurostat odhadl, že HDP v EU i eurozóně v 1. čtvrtletí v porovnání s předchozím kvartálem stagnoval. Meziročně se HDP zvýšil o 1,0% v EU a 0,8% v eurozóně. Tristní je pro kontinentální Evropu srovnání s USA, kde se HDP v 1. čtvrtletí zvýšil o 0,4% mezikvartálně, resp. o 2,1% meziročně, a Velkou Británií, kde růst HDP dosáhl 0,2% mezikvartálně a 2,3% meziročně.
Slabost německé ekonomiky je pro české podniky vyvážející na tento trh samozřejmě komplikací. Nicméně údaje o průmyslové produkci, stejně jako data o českém vývozu do Německa, neukazují, že by v 1. čtvrtletí došlo k dalšímu zhoršení. Vývoz do Německa se v 1. čtvrtletí zvýšil o 3,4%, tedy přibližně stejně jako celkový český vývoz. Dopady problémů na německém trhu se ovšem projevují jinými způsoby. Mezi nejviditelnější patří pokles zaměstnanosti v českém průmyslu. Zřetelně se propad investiční poptávky v Německu projevuje na objemu stavebních prací provedených českými podniky v zahraničí. Naše předpoklady o vývoji německé ekonomiky byly pesimistické ještě před zveřejněním dnešních údajů. Díky tomu patřila, a stále patří, naše prognóza růstu českého HDP v 1. čtvrtletí i v celém letošním roce mezi nejvíce pesimistické. Odhad růstu českého hospodářství prozatím ponecháváme na 1,5% v 1. čtvrtletí a 2,1% pro celý letošní rok.
David Marek