komentář doplněn
Deficit běžného účtu platební bilance vzrostl ve druhém čtvrtletí 2002 na 18,6 mld. korun, což je jen mírně pod naším odhadem ve výši 19,5 mld. korun. Příjmy státu z privatizace se odrazily v růstu přebytku na finančním účtu – částka 177,4 mld. Kč je výrazně vyšší než v prvním čtvrtletí tohoto roku i než ve srovnatelném období minulého roku. Protože přebytek na finančním účtu opět převýšil deficit běžného účtu, zvýšil se objem devizových rezerv v korunovém vyjádření tentokrát razantně o 160,5 miliard.
Výsledky obchodní bilance byly již předem známé a revize ČNB byla jen mírná, proto byla netrpělivě očekávaná informace o dalších složkách běžného účtu platební bilance. Záporné saldo obchodní bilance vzrostlo ve 2Q jen mírně na 11,7 miliard korun, výsledek za 1Q byl revidován dolů na 9 mld. Kč. Výsledky obchodu za první i druhé čtvrtletí jsou tak stále výrazně lepší než minulý rok (26, resp. 25 mld. Kč). Bilance služeb vykázala opět přebytek, nicméně ve srovnání s minulým rokem se nebezpečně snížil na 8,8 mld. Kč. Na nižším aktivu této položky se již negativně projevila silná koruna, zatímco v eurech příjmy z cestovního ruchu stagnovaly, v korunách samozřejmě poklesly. V tomto čtvrtletí se navíc podepíší na bilanci služeb povodně, které dále sníží meziroční příjmy z turistiky, tentokrát však již reálné i nominální. Poslední významnou složkou běžného účtu je bilance výnosů. Její pasivum (19,1 mld. Kč) bylo druhé nejvyšší v novodobé historii ČR. Příjmy zahraničních investorů z našich cenných papírů (výplata kupónů z dluhopisů apod.) tak nadále rostou a to i přes to, že se snížil úrokový diferenciál.
Finanční účet byl opět z většiny ovlivněn přílivem přímých zahraničních investic. Saldo finančního účtu dosáhlo zatím nejvyššího čtvrtletního pozitiva od roku 1993. Čistý příliv přímých zahraničních investic ve výši 161,7 mld. Kč se podílel na celkovém přebytku na tomto účtu platební bilance (177 mld. Kč) více než 90 procenty. V květnu zaplatila RWE Gas za Transgas v rámci privatizace 125 mld. Kč, kromě toho přicházely peníze v souvislosti s výkupem akcií České spořitelny od drobných akcionářů zahraničním majoritním vlastníkem. Přímé zahraniční investice bez započtení příjmů z privatizace byly pod naším odhadem a zdá se tedy, že klesá zájem o ČR v důsledku zpomalení světové ekonomiky. Portfolio investice (7,9 mld. Kč) nás mírně překvapily, zde totiž zájem zahraničí pokračoval, především o české dluhopisy s delší dobou splatnosti, navíc, podle statistiky ČNB se zvýšila emise dluhopisů našich rezidentů na zahraničních trzích. Položka ostatní investice byla také aktivní (11,5 mld. korun) s tím, jak podniková sféra ve větší míře využívala zahraniční úvěry.
Radim Krejčí