Ve čtvrtek bude opět při jednání bankovní rady ČNB na stole měnová politika. ČNB posledně překvapivě snížila úrokové sazby. Hlasování však bylo velmi těsné. Překvapí nás ČNB i tentokrát?
Z pohledu budoucího vývoje inflace není nutné dále snižovat úrokové sazby. Inflace sice může v prvním pololetí letošního roku klesnout pod cílový inflační koridor, ovšem v horizontu předpokládané účinnosti měnové politiky by měla být v tomto intervalu. Nižšími sazbami není potřeba podpořit ani domácí ekonomiku. Zprávy ze zahraničí přichází nyní příznivější než v závěru loňského roku a zahraniční poptávka by měla v průběhu roku (pravděpodobně spíše v druhé polovině roku) opět příznivě ovlivňovat průmyslové statistiky a čísla o zahraničním obchodu. Například dnes zveřejněný německý IFO indikátor ukazuje na silný vzestup optimismu německých firem co se týče jejich očekávání na půl roku dopředu. S oživením hospodářského růstu v USA a EU může přijít obrat ve vývoji cen surovin na světových trzích, což by pro Českou republiku znamenalo obrat ve vývoji směnných relací, které doposud tlačily inflační čísla ve výrobní a spotřebitelské sféře směrem dolů.
Jediným motivem pro snížení sazeb zůstává snaha ČNB oslabit korunu. Snížení sazeb by tedy přicházelo v úvahu v případě intervencí ČNB na devizovém trhu. Teoreticky by měla redukce domácích úrokových sazeb snížit atraktivitu domácích dluhových instrumentů a vést k odlivu portfoliových investic. Ty však dnes nejsou hlavní hybnou silou devizového kurzu. Tou jsou přímé zahraniční investice a jejich očekávané pokračování. Navíc výnosy dluhopisů na poslední sérii snížení sazeb ČNB téměř nereagovaly. Snížení sazeb tedy záměru ČNB příliš nepomůže.
Co se týče intervencí ČNB na trhu, zde je pravděpodobnost vyšší, přesto se očekává spíše slovní varování než přímá akce.
David Marek