Výsledky české ekonomiky za první čtvrtletí roku 2000 byly výrazně lepší než odhady. Zatímco konsenus trhu byl 2,5%, ČSÚ známil reálný růst ekonomiky o 4,4%. Ovšem podrobnější analýza dat ukazuje zajímavé paradoxy. Česká republika dosáhla začátkem roku 2000 situace, kdy
nominální růst ekonomiky - který byl 3,6% - je nižší než růst
reálný - který byl 4,4%. A to vše v situaci, kdy průměrná inflace za první tři měsíce dosáhla přesně 3,6%. Pokud bychom vzali nominální čísla o vývoji ekonomiky a upravili je o index inflace, vyšlo by nám, že česká ekonomiky v prvním čtvrtletí stagnovala.
Příčinou rozdílů mezi nominálními a reálnými čísly je fakt, že ČSÚ při odhadu reálného růstu hrubého domácího produktu nepoužívá pro všechny složky HDP stejný index inflace. Nejvýrazněji se to projevuje u zahraničního obchodu, kde ČSÚ upravuje nominální výsledky o index cen vývozů a dovozů. Ty se však mohou výrazně lišit. Například v prvním čtvrtletí roku 2000 dosáhl nominální růst vývozů 31% a dovozů 29,5%, tedy prakticky stejně. Vliv zahraničního obchodu na HDP by proto měl být zhruba neutrální. Tomu nasvědčovaly i měsíční údaje o obchodní bilanci české ekonomiky, kde za první tři měsíce roku 2000 dosáhl schodek 18 miliard korun, zatímco v roce 1999 byl těsně nad 17 miliardami korun. "Skutečnost" byla však jiná: ČSÚ odhadl, že
reálně (tj. po zohlednění změn cen na světových trzích) rostly české vývozy o 29,5% (tedy jen o 2,5 procentního bodu pomaleji než
nominální objem vývozů), zatímco dovozy vzrostly
reálně jen o 21,3% (tj. o 8,2 procentního bodu pomaleji než
nominální objem dovozů). Jinými slovy, ČSÚ odhaduje, že deficit zahraničního obchodu se meziročně snížil o více než 8 miliard korun. Těchto 8 miliard představuje přesně 2,5 procentní růst české ekonomiky, tedy podstatnou část ohlášeného zlepšení za první čtvrtletí roku 2000.
Jak si tedy česká ekonomika vede ve skutečnosti? Pozorná interpretace dat naznačuje, že odhad růstu o 4,4% může být mírně nadsazený. Nelze zpochybnit, že dražší ropa (a slabší koruna) automaticky vede ke zhoršování obchodní bilance a tedy,
ceterus paribus, ke zhoršování výsledku HDP. Zhoršení směnných relací zkrátka znamená, že musíme více vyvážet, jen abychom udrželi předchozí úroveň zahraniční rovnováhy. Pokud bychom tedy vycházeli z nominálních čísel, zdálo by se, že česká ekonomika byla v prvním čtvrtletí roku 2000 na stejné úrovni jako ve stejném období roku 1999.
Nicméně, česká ekonomika se doposud se zdražováním ropy vypořádává velmi dobře, neboť schodek obchodní bilance se meziročně zvyšuje jen pomalu: z 21 miliard za pět měsíců roku 1999 na 32 miliard ve stejném období letošního roku. Výraznou část účtu za dražší ropu se nám tak daří splácet vyššími vývozy ostatního zboží. Dražší ropa však nakonec musí znamenat, že budeme mít méně peněz na jiné zboží a to je definice zhoršení ekonomické situace. Plně kompenzovat výsledek HDP pro změny v cenách dovozů je tedy jakoby říkat
"nebýt zvýšení cen ropy, naše ekonomika by rostla o 4,4%." Problém je, že ceny ropy se zvýšily a nikdo si netroufá odhadovat, zda se někdy zase sníží.
(Ondřej Schneider)