Nová vláda, nový rozpočet? Proč ne, ale pravidla přijatá za poslední dva roky a také vstup České republiky do Evropské unie měly do chaotického způsobu přijímání českých rozpočtů přinést přece jen nějaký pořádek.
Česká vláda se zavázala řídit se takzvanými „střednědobými výdajovými rámci“, což jsou vlastně stropy pro výdaje jednotlivých ministerstev přijímané na tři rok dopředu. Idea byla jednoduchá: Musíme omezit aspekty arabského bazaru, kdy si nehlasitější a nejdrzejší urvou z rozpočtu co nejvíce a musíme naopak „resorty“ přinutit myslet alespoň na ty tři roky dopředu. Pokud by se to podařilo, vláda by vlastně poprvé v novodobých dějinách České republiky získala nástroj jak prioritizovat své výdaje a jak stanovovat (alespoň tříleté) výdajové strategie.
Celá tato skvělá konstrukce však měla a má jednu základní podmínku: výdajové rámce skutečně musí být nepřekročitelné, jinak se celá koncepce opět rozpadne v každoroční vydírání a smlouvání. Z tohoto hlediska se jako velká chyba jeví souhlas ministerstva s překročením dříve schválených výdajových rámců na rok 2005 o 11 miliard korun. Irelevantní přitom je, že celkový schodek zůstane na „plánované úrovni“. Jakékoliv vyšší příjmy měly podle pravidel i podle zdravého rozumu jít na snižování deficitu, ne na zvyšování výdajů.
Nejde ani tak o onu částku, která je v rámci českých veřejných rozpočtů vcelku zanedbatelná, ale ústup ministerstva financí a jeho přiznání neschopnosti vymáhat plnění slibů de facto stále stejné vlády. Například ministerstvu zemědělství byly naplánované „nižší výdaje“. Dnes se zemědělci domáhají vyšších dotací od státu, protože jejich evropští kolegové je dostávají také. Nechme stranou zvrácenou logiku dnešního agrobyznysu a zůstaňme u rozpočtu. Souhlasil ministr Palas s rozpočtovými rámci? Pokud ano, měl by teď mlčet. Pokud ne, měl už dávno rezignovat a vláda měla hledat někoho, kdo se do rámce vejde.
Pokud opět dojde k typickému malému „českému“ kompromisu (něco se zemědělcům přidá, ale ne tolik, kolik chtějí), dokonale to zničí kredibilitu rozpočtových plánů české vlády. Pokud si zvýšení vyhádají zemědělci, proč ne ostatní? Vítejte zpátky na bazaru…
Ondřej Schneider
Vedoucí katedry Evropské ekonomické integrace a hospodářské politiky na Institutu ekonomických studií FSV UK. V letech 1998 až 2001 hlavní ekonom Patria Finance.
(autor je externím spolupracovníkem Patria Online, jeho názory nereprezentují oficiální stanovisko společností skupiny Patria)