Warren Buffett jednou prohlásil: Kupuj pouze to, co bys rád držel i v případě, že by se obchodování na deset let uzavřelo. Jinak řečeno – pro investora má primární význam fundamentální analýza založená na porozumění firmám a odvětvím v kterých tyto podnikají. Nelze se spoléhat na trendy ani na zjednodušené analýzy založené na tržních násobcích. Ty často budí dojem jakéhosi fundamentálního pohledu a nezaberou moc času. Zdání ale klame – u násobků se dá začít, ale ne u nich rozhodování o investicích ukončit. To přesto, že diskuse o tom, za kolik se co obchoduje u nás, někde jinde, za kolik se to kdy obchodovalo a proč, apod., může znít sebesofistikovaněji. Otázkou zůstává i vhodnost screeningu trhu – investičních příležitostí, na základě násobků. Toto byla jistě vhodná metoda před desítkami let, kdy se to na trzích hemžilo příležitostmi. Dnes je na likvidních trzích spíše vhodné předpokládat, že když se něco obchoduje za násobek výrazně se odlišující od zbytku porovnatelných společností, je k tomu dobrý důvod.
Jedním z příkladů pokusu nalézt násobek, který by fungoval jako dobrý filtr investičních příležitostí, je PEG. Jeho vynálezcem byl pan Jim Slater, který sám jako investor nejdříve neuvěřitelně na trhu v UK zbohatl a pak stejně neuvěřitelně zkrachoval. PEG porovnává PE poměr s růstem. Sám PE poměr je funkcí očekávaného růstu (+ rizika akcie a výplatního poměru). Čím vyšší je PE relativně k očekávanému růstu, tím by ve vzorovém případu měla být akcie méně zajímavá. Naopak akcie s malým PE relativně k očekávanému růstu mohou být dobrou příležitostí – PE ještě plně tento růst neodráží.
Pro demonstraci – akcie platí ze svých zisků 50 % dividend, riziko akcie je na takové úrovni, že náklad akciového kapitálu je 10 %. Následující graf ukazuje, jak se mění PE a PEG v závislosti na očekávaném růstu akcie:
Na každé úrovni růstu je zde akcie na efektivním trhu správně ohodnocena – bude-li trhem očekáván např. růst 4 %, bude PE 8,3 a PEG 2,1. Špatné ocenění trhem bude např. v případě 4% růstu, ale jiného PE i PEG.
PE lze vedle očekávaného růstu vztáhnout k růstu v minulých letech – PEG pak vypovídá v podstatě o tom, nakolik je dané PE (v něm zabudovaný očekávaný růst) „ospravedlnitelné“ na základě dosud dosaženého růstu. Dobrou příležitostí jsou pak v modelovém případě relativně nízká PEG. Naopak „problematické“ jsou vysoká PEG, která ukazují na nutný zlom v růstu firmy – vysoké PE (vysoký očekávaný růst) není podpořeno dosavadním růstem.
Z uvedeného je patrné, že pokud k jakémukoliv násobku chce investor přistoupit zodpovědně, stejně jej musí rozložit na relevantní části a ty posoudit z pohledu fundamentu společnosti a odvětví. V uvedeném případě např. musí posoudit, zda onen zlom v růstu je možný, a dokonce pravděpodobný, či nikoliv. Jinak se může lehce stát, že mu bude vadit, pokud akcii koupí a „trh bude uzavřen“.