Brusel (zpravodaj ČTK) - Důvěra v ekonomiku Evropské unie mezi podnikateli se dál propadá. Kvůli krizi, která negativně ovlivňuje celé evropské hospodářství, klesla v listopadu až na nejnižší úroveň od roku 1985, přičemž v eurozóně je na nejnižší úrovni od srpna 1993. Novináře o tom dnes informoval Eurostat.
Tento měsíc se důvěra v hospodářství EU propadla o 6,7 bodu na 70,5 bodu a v eurozóně o 5,1 bodu na 74,9 bodu. "Důvěra průmyslu se významně propadla v obou regionech. Důvěra ve službách dosáhla rekordního minima v obou regionech od doby, co byl tento ukazatel před 12 lety spuštěn," uvedl Eurostat. Propad důvěry spotřebitelů v ekonomiku unie a eurozóny sice není tak velký, ale pohybuje se výrazně pod dlouhodobým průměrem.
S nejhorší krizí důvěry v hospodářství země se potýkají v Británii, Polsku, Německu a Nizozemsku. Důvěra v hospodářství padá i v Česku a v současnosti dosahuje 82,6 bodu, což je ovšem vysoko nad unijním průměrem.
"Údaje ukazují, že jsme v hluboké recesi a že Evropská centrální banka bude příští měsíc muset snížit úrokové sazby. Očekáváme snížení o 75 bazických bodů na 2,5 procenta," řekl agentuře Reuters analytik Christoph Weil z Commerzbank. Dodal, že záchranný balíček, který ve středu představila Evropská komise, podle něj recesi nezabrání. "Neočekávám, že bude mít nějaký velký dopad," uvedl.
"V žádném případě nelze nad výsledkem jásat, i když Česká republika na tom podle hodnoty indexu není zas až tak špatně. Naopak, pro naši malou, otevřenou a proexportně zaměřenou ekonomiku je jakákoliv negativní zmínka o potížích hospodářství na Západě důvodem k maximální ostražitosti," reagoval na výsledky Eurostatu prezident Hospodářské komory Petr Kužel.
Evropská komise chce na pomoc pro hospodářství zemí evropské sedmadvacítky zhruba 200 miliard eur (asi pět bilionů korun). Finanční injekce je součástí jejího rozsáhlého plánu na obnovu ekonomiky unie, která se vypořádává s následky finanční krize. Částku ještě musejí schválit členské země.
Z rozpočtů členských zemí by podle komise na záchranný plán mělo jít 170 miliard eur, zbylých 30 miliard eur půjde z rozpočtu Evropské unie. Celkem jde o 1,5 procenta ročního hrubého domácího produktu unie.
Záchranný plán má několik částí. Vedle finanční pobídky obsahuje i kroky na posílení zaměstnanosti či zlepšení situace malých a středních podniků. Dalšími body plánu jsou podpora investic do výzkumu a vývoje, zejména pak do ekologicky šetrných technologií, rozvoj infrastruktury či rozsáhlé partnerství veřejného a soukromého sektoru, hlavně v automobilovém průmyslu či stavebnictví. Návrh se zabývá i regulací finančních trhů na evropské i globální úrovni a podporou rozvojových zemí.
Ekonomika všech 27 členských států EU ve třetím čtvrtletí podle předběžných odhadů Eurostatu klesla o 0,2 procenta po stagnaci v předchozích třech měsících. Ekonomika eurozóny, tedy zemí, které platí eurem, se snížila rovněž o 0,2 procenta. Zaznamenala již druhý pokles za sebou, což odpovídá jedné z definic hospodářské recese.