Praha 7. ledna (ČTK) - Od vstupu do Evropské unie v roce 2004 stoupla v České republice průměrná hodinová mzda v eurech, zahrnující veškeré náklady včetně zdravotního a sociálního pojištění (tzv. superhrubá mzda), nejrychleji ze všech deseti nových členských států EU. Zatímco v roce 2003 činila 5,47 eura (nyní asi 142 Kč), v roce 2006 již byla o 30,5 procenta vyšší, tedy 7,14 eura (186 Kč). Vyplývá to ze studie Porovnání úspěšnosti konvergence deseti nových členských zemí EU, kterou dnes zveřejnil Český statistický úřad. Rozdíl mezi starými a novými zeměmi EU se ale nesnížil.
S výjimkou Slovinska se podle studie ve všech nových zemích EU v letech 2003 až 2005 zvýšily hodinové mzdy vyjádřené v eurech. "V ČR, Maďarsku a na Slovensku stouply za pouhé dva roky (2004 a 2005) hodinové mzdy zhruba o pětinu - nejvyšší byl přitom přírůstek v ČR (21,5 procenta)," uvedl ČSÚ.
Mzdy ovšem rostou i ve vyspělých zemích EU. Podle údajů se tak nesnižuje rozdíl mezi vyspělými zeměmi unie a nově přistoupivší skupinou. "Naopak od roku 2004 je patrné zvětšování rozdílu v průměrné hodinové mzdě v eurech," upozornil ČSÚ. Například v letech 2003 až 2005 stoupla hodinová mzda v EU 15 o 1,97 eura, v případě Česka šlo pouze o 1,67 eura.
Údaj o průměrné mzdě zahrnuje veškeré náklady práce, tedy i sociální a zdravotní pojištění, jehož váha v celkových náhradách zaměstnancům se odlišuje země od země. "Jako výhoda se naopak jeví hodinová báze, která u tohoto ukazatele eliminuje rozdílnou délku pracovní doby v různých zemích," upozorňuje studie.
Zároveň jsou podle publikace ČSÚ evropské země, které vstoupily do EU v roce 2004, vzhledem ke svému vývojovému stupni vesměs méně produktivní než průměr EU 27. "Úroveň produktivity práce na jednu zaměstnanou osobu oscilovala v roce 2006 mezi 52,8 procenta průměru EU 27 v případě Lotyšska po 88,2 procenta v případě Malty.
Největší pokrok od vstupu do EU učinilo kromě Estonska a Lotyšska také Slovensko, které tak předstihlo ČR. "Jestliže v roce 2003 mělo Slovensko relativní úroveň produktivity 63,2 procenta a ČR 66,5 procenta průměru EU 27, pak pro rok 2007 to má být podle Eurostatu 75,5 procenta, respektive 73,5 procenta. "Slovensko předstihlo ČR již podle skutečných čísel za rok 2006 se 71,4 procenta proti 71,2 procenta průměru EU 27," upozornil ČSÚ. K nejproduktivnějším zemím EU patří Belgie a Irsko s více než 133 procenty průměru EU.
Česká republika zároveň v přepočtu hrubého domácího produktu na obyvatele patří společně s Kyprem, Slovinskem a Maltou z deseti nových členských států EU k nevyspělejším. Jejich HDP na hlavu je totiž vyšší než 70 procent průměru celé Evropské unie. Druhou skupinu zemí tvoří Estonsko, Maďarsko a Slovensko s HDP mezi 60 až 70 procenty evropského průměru. Pod 60 procent pak měly podle výsledků za rok 2006 Litva, Lotyšsko a Polsko.
"Zatímco první skupina zůstává dlouhodobě stabilní a země z ní „nevypadávají“, ani nepřicházejí nové, druhá skupina zaznamenala silný nástup Estonska původně ze třetí skupiny a rovněž propad Polska na úplný konec žebříčku," uvedl ČSÚ k vývoji mezi léty 1997 až 2006.
Zatímco v roce 1997 i 2000 bylo Estonsko podle HDP na obyvatele na osmém místě se 41,2 procenta, respektive 44,8 procenta průměru EU 27, v roce 2006 již figurovalo Estonsko na páté pozici s relativním HDP na úrovni 67,9 procenta. "Pro roky 2007 a 2008 prognózuje Eurostat překonání hranice 70 procent," uvádí studie.
Česká republika by podle studie v letošním roce měla dosáhnout na 83,7 procenta průměru celé EU. Podle ČSÚ ale nedosáhne úrovně, kterou měl Kypr již v roce 1997. "Jde však o lepší postavení, než které zaujímalo v roce 1999 například Řecko," dodal úřad.
Podle údajů Eurostatu z loňského prosince si nejlépe vede Lucembursko, kde ve srovnání s unijním průměrem HDP na hlavu dosahuje 280 procent. Naopak v Bulharsku, které figuruje na opačném konci pořadí, je to pouhých 37 procent.