Po (20 USD, -5,83%), Merill Lynch a dalších nyní díky problémům spojeným se subprime krizí čelí tlaku některých akcionářů na odstoupení Marcel Ospel – ředitel (31 CHF, 6,34%). Ten sám přiznal chyby s tím, že se pokusí napravit poškozenou reputaci opatrnosti až averze vůči riziku, kterou banka doposud měla. Současná vlna, či alespoň vlnka, propouštění CEOs pak v investorovi vyvolává otázku, jaký smysl toto má. Tj. má výměna ředitele vliv na hodnotu a cenu akcií, či je v lepším případě jen pomstou akcionářů, bez vlivu na cenu jejich akcií. Je přitom jasné, že tato otázka není relevantní jen pro rozbouřenější doby, jako je tato – propouštění a výměny CEOs hrají významnou roli stále – dobrým příkladem mezi celosvětovými blue chips je Hewlet (47 USD, -1,27%).
Primárně uvedené záleží na tom, jaký vliv na chod společnosti vlastně CEO má – hraje klíčovou roli pro fungování společnosti (v souladu s tím jak je někdy glorifikována postava CEO), nebo je ve skutečnosti velkým, ale stále jedním z mnoha koleček v celkovém neustále se měnícím systému? CEO by měl být zodpovědný za strategii i za to, že je tato dobře implementována. Pokud je strategie společnosti špatná, není nad čím přemýšlet. Co se týče implementace, je otázka složitější – CEO sám nic neimplementuje, jen vybírá, motivuje, ovlivňuje lidi, kteří vybírají, ovlivňují a motivují další, atd.
Reakce akcie na změnu CEO je pak podle dat primárně dána tím, jestli odchází, nebo je odejit. Pokud odchází, je reakce trhu obvykle negativní. Není tak výjimkou, že firmy obvykle informují o tomto kroku spolu s nějakou cenu akcie podporující zprávou (týkající se např. dividend). Negativní reakce trhu pak bývá úplně negována, pokud se informace o odchodu pojí s informací o nástupci, který je trhem vnímán jako kompetentní. Negativní reakce trhu na odchod CEO může přitom odrážet zejména to, že trh interpretuje jeho odchod jako indikaci (reflexi insider informace) špatného stavu firmy, výhledu, apod.
Pokud je CEO odejit, záleží, jak je jeho činnost (jím vybraná strategie a její implementace) vnímána trhem. Významnou roli pak hraje opět to, kdo je jmenován nástupcem. Za zajímavou v této souvislosti považuji studii „Replacement of Executives and Corporate Culture“ (Braendle, 2005). Ta se dívá na vliv výměny trenéra na výkon fotbalových mužstev s tím, že dobře odráží obecný problém vlivu změny v top managementu na výkonnost týmu. Jejím jednoznačným závěrem je to, že změna ve vedení (tj.změna trenéra) po období špatné výkonnosti nemá vliv na výkony mužstva po výměně. Potvrzuje tak mimo jiné na začátku zmíněnou možnost, že CEO nemá na chod společnosti takový vliv, jak se často předpokládá. Tj. jeho vliv je malý relativně k významu korporátní kultury a s ní spojenými faktory, respektive jeho vliv se v této klíčové oblasti projeví až za dlouho.
Jiří Soustružník