Text byl aktualizován: Brusel 2. července (zpravodaj ČTK) - Nezaměstnanost v eurozóně v květnu vzrostla na 9,5 procenta z dubnových 9,3 procenta. Jde o nejvyšší hodnotu od května 1999. Počet nezaměstnaných citelně vzrostl i v celé evropské sedmadvacítce, tentokrát na nejvyšší hodnotu od června 2005. V květnu míra nezaměstnanosti činila 8,9 procenta proti dubnovým 8,7 procenta, uvedl dnes Eurostat.
V celé Evropské unii je nyní bez práce téměř 21,5 milionu lidí, v eurozóně je to zhruba 15 milionů. Ve srovnání s dubnem o zaměstnání přišlo 385.000 lidí v EU a 273.000 v eurozóně. Proti loňskému květnu přibylo 5,1 milionu nezaměstnaných v EU a 3,4 milionu v eurozóně - míra nezaměstnanosti tehdy činila 7,4 procenta v eurozóně a 6,8 procenta v EU.
Ve srovnání s loňským rokem všech 27 členských států EU zaznamenalo růst počtu lidí bez zaměstnání. Nejcitelnější byl v pobaltských státech, které se ze států s nejnižší nezaměstnaností v unii staly státy s nezaměstnaností nejvyšší. V Estonsku nezaměstnanost meziročně vyskočila z 3,9 procenta na 15,6 procenta, v Lotyšsku ze 6,1 procenta na 16,3 procenta a v Litvě ze 4,7 procenta na 14,3 procenta.
V květnu naopak v Evropské unii i eurozóně zpomalil citelný propad výrobních cen z minulých měsíců. Ve srovnání s předchozím měsícem se ceny producentů v eurozóně snížily o 0,2 procenta a v celé evropské sedmadvacítce o 0,4 procenta. Ještě v dubnu přitom padaly o 0,9 procenta v eurozóně a o jedno procento v EU.
Výrobní ceny vyjadřují, jak velký je tlak na růst inflace hned na začátku výrobního řetězce, převážně v továrnách a dalších výrobních závodech. Vývoj cen na této úrovni se zpravidla zanedlouho odráží rovněž v cenách pro spotřebitele.
Evropská centrální banka (ECB) má stanoven takzvaný inflační cíl, který stanovila těsně pod dvě procenta. To znamená, že za cenovou stabilitu považuje takové prostředí, kdy spotřebitelské ceny nerostou rychleji než dvouprocentním tempem ročně, ale ani výrazně pomaleji.