Vždy záleží na vaši schopnosti, odhadnout, kam se cena pohne.
Existují dva druhy obchodů - hedgovací, kde se chcete buď zajistit nebo stojíte o fyzické dodávky, a spekulační, kdy je ám vše naprosto ukradené a hrajete čistě na zisk. a v takovém případě je pro vás velmi volatilní trh tím pravým požehnáním.
Nevim jsestli jste někdy slyšeli o tzv. book trading. ale v podstatě jde o to, že si na nějaký produkt uděláte chlívek v účetnictví, a pak s ním obchodujete čistě ze spekulativních důvodů ve snaze vydělat na pohybu cen.
Takto lze vytvořit trh na cokoliv. třeba na exkrementy, stačí když se najde dostatek hráčů ochotných tuto hru hrát.
Takže zůstaneme-li u těch exkrementů, tak stačí nadefinovat základní obchodní zvyklosti, t.j. barvu, konzistenci a základní obchodovatelnou jednotku a stanovit počáteční cenu. Pak lze již obchodovat, bez ohledu na to jestli to někdo potřebuje.
Najde-li se dostatek hráčů, lze pak z OTC trhu přejít na standardizované burzovní kontrakty. Bude-li i zde dost hráčů, lze na základě těcho "podkladových aktiv" vytvářet různé druhy derivátů, které jsou pak samostatně obchodovatelné produkty.
Je-li pak trh dostatečně stabilní a likvidní, začnou se pak tyto obchody dostávat i do bilancí bank a obchodníků, a jejich prostřednictvím pak i do bilancí hedge fondů, mutual fondů a ostatních investičních fodnů, a zprostředkovaně přes bilanci obchodníků s dostatečně kvalitním ratingem schválených pro investice i do penzijních fondů.
No a pak milí drobní škudlilové, kteří svých pár vydřených šušníků vložili na zhodnocení do investičních a ostatních fond popř. bank pak žijí v domnění, že jsou odborníky hezky zhodnocovány, aniž by tušili, že ve skutečnosti mají vlastně “hovno”, v tomto případě doslova.:-)
Ono totiž to co mají jsou pouhé podílové listy, jejichž hodnota je odvozena od kvality aktiv fondů a nebo pohledávku za bankou (ne, vklad není vaším majetkem, ale majetkem banky, a to i ze zákona, vy máte pouze pohledávku za bankou), jejíž splatitelnost závisí rovněž na aktivech v bilanci banky.
A protože stávající systém je postaven na kreditu, tak je pro něj velmi žádoucí vytvářet co nejvíce obchodních segmentů, protože každý takový segment znamena možnost dalších úvěrů a odložení nevyhnutelného.
Takže takové rozrůstání a komplikování podstaty je velmi vítáno. A čím složitější produkt zkombinujete, tím zastřenější je podstata.
Takže na obchodování exkrementu můžete při troše sofistikovanosti začít konstruovat např. syntetické papíry a jiné lahůdky.
Chcete-li být ještě sofistikovanější, můžete začít konstrovat tzv. structured products, kde lze navázat cokoliv na cokoliv a zkombinovat všechny možné finanční produkty.
Jediným, čím jste omezeni je pouze vaše fantazie, ukecávací schopnost a blbost a hrabivost klientů. a čím sofistikovanějš produkt vypadá, tím důvěryhodněji působí,
ale ve své podstatě je vše pořád postaveno na onech exkrementech
Nelíbí? sry, ale takhle to funguje.
Stejným způsobem je postaven i jakýkoliv další tržní segment, včetně energií.
Reálné dodávky tvoří jen nepatrnou část obchodů, podstatná většina jsou obchody čistě spekulativní. A čím víc spekulativních obchodů, tím odtrženější od pokladové komodity.
A čím více derivátů na daném segmentu, tím větší leverage, t.j. tím méně prostředků mi stačí k vytvářením obrovských pozicí. A tím horší katastrofa, když se trh stádně vrhne pryč ze segmentu popř. dojde k nějaký disrupci - jako příklad by snad postačil z posledních let případ lTCM.
/tam museli koordinovaně zasahovat centrální banky všech hlavních zemí, aby to lavinovitě nepoložilo celý finanční systém.../
O to větší systémové riziko. vypadne-li ze systému jedna významnější součástka, díky provázanosti a pyramidové podstatě kolabuje následně celý system.
Pak jsou papírky jen užitečným topivem, a to ještě v případě těch šťastlivců, kteří drží cash. A v případě elektronických peněz lidem zůstane akorát nas...st.
Podstatná je take měna v jaké dluží.
Protože od toho se odvozuje komu dluží.
Vydávat a půjčovat peníze smí jen někdo, t.j. centrální banky. Ty je pak půjčují do systému.
Aby za to něco dostaly, tak oproti takto půjčeným penězům akceptují dlužní úpisy dlužníka, především daného státu a bank.
Objem takto vytvořených peněz z ničeho je pak díky systému zlomkových rezerv v bankovním systému dále rozmnožován, až do dnešních obludných rozměrů.
Ale všichni v konečném důsledku dluží oprávněným emitentům peněz, t.j. vlastníkům centrální bank.
Což jinými slovy znamená, že vlastníci centrálních bank vytváří peníze z ničeho a jako protihodnotu inkasují pohledávky za dlužníky, které jsou samozřejmě splatné v penězích, Aby mohli peníze získat, musí prodat reálné zboží a služby, takže ve svém důsledku vlastníci centrálních bank postupně získávají vlastnictví na veškeré reálné zboží a služby, a to pouze za cenu spojenou s emisí takovýchto peněz vytvářených z ničeho.
Na tom je postaven současný ekonomikcý a následně mocenský sytém - klasiká pyramida, kde těmi kdo skutečně vlastní a vládnou jsou ti na její špici, mající monopol na vytváření a vydávání peněz z ničeho.
Takovej hezkej zastřenej otrokářskej system.
Stávající systém a vykazování jeho "zdraví" je závislé na rostoucím objemu úvěrů. Právě v důsledku systému zlomkových rezerv a nekrytých peněz. Pokud by se objem úvěrů začal zmenšovat, systém by šel ke dnu. tzn. že nikdo nemá zájem, aby se úvěry splácely, ale naopak, aby se jich objem zvyšoval. Proto vždy při problémech se splátkami přetížených rozvojových zemí došlo buď k restrukturalizaci úvěrů a nebo k jejich odpisu ale zároveň kompenzaci věřitelských bank ze strany státu sídla věřitele, čímž se pouze přesunul dlužník z rozvojové země na onen stát, ale bilance bak zůstala nedotčena, naopak se jim zvýšila bonita aktiv.
CZdecom
