Hampl (ČNB): Před chybami hospodářské politiky euro neochrání

„Pro mě by bylo ideální, kdybychom plnili kritéria, byli žádáni, nemuseli prosit a zároveň se sami mohli rozhodnout o načasování vstupu tak, jak nám to vyhovuje. Nejhorší by naopak bylo, kdybychom neplnili kritéria, potřebovali kredibilitu eura a zároveň by nás tam nikdo nechtěl a my bychom museli prosit,“ uvádí v rozhovoru pro Hospodářské noviny mimo jiné viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. Podle něj, pokud je Česká republika schopná udržet rozumnou měnovou politiku, neměla by do eurozóny spěchat. „To je můj dlouhodobý názor,“ řekl Hampl.

Podle Hampla stále platí pro českou ekonomiku stále scénář asymetrického „W“. Prvotní údaj o HDP je podle Hampla zatím příliš syrové a hrubé číslo a bez znalosti struktury HDP jako celku ČNB zatím nemůže změnit prognózu. „Pro nás je spíše rizikovým faktorem vývoj rizikové prémie, tedy rozdílu mezi naší a tržní sazbou. Teď jsme svědky mírné stabilizace a je otázka, co se bude dít dál. Totéž platí u vývoje mezd, kde je hodně nejistoty,“ říká Hampl.

Mezinárodní měnový fond představil návrhy na zvýšení referenčních cílů v rámci inflačního cílení. Stávající, povětšinou 2% cíl podle MMF v současných podmínkách ekonomiky škrtí. Mojmír Hampl s tímto přístupem však nesouhlasí. „Pokud já osobně si beru z krize nějaké ponaučení, tak je úplně opačné. Možná že samotný fakt, že jsme některé ceny nebrali dost v úvahu - například ceny nemovitostí - způsobil, že došlo k bublinám a nerovnováhám. Vypadá to, že možná musíme znovu přemýšlet o tom, jak cílujeme inflaci a co vlastně cílujeme,“ uvádí Hampl pro HN s tím, že úvahy by se měly ubírat směrem k úpravě spotřebitelského koše a zahrnutí položek, které se v minulosti vyvíjely dramaticky. To by podle Hampla znamenalo prevenci budoucích krizí, ale také by to znamenalo přísnější politiku. „Když se z velkého nadhledu podíváte na to, co měřitelného přinesla měnová unie, zjistíte, že to je hlavně nižší a méně proměnlivá inflace. Jaká velká přidaná hodnota eura je tím pádem pro nás jako pro zemi, která nízké inflace byla schopna dosáhnout i bez něj,“ ptá se Hampl.

Podle Hampla je vždy hlavní rolí role domácí hospodářské politiky, před jejímiž chybami žádná měna ani euro neochrání. „Řecko je krásný příklad. EK upozorňovala, země v posledních deseti letech systematicky ztrácela konkurenceschopnost. Co tedy znamenala eurozóna pro Řecko z hlediska kvality hospodářské politiky? Nic,“ říká Hampl. Podle víceguvernéra se naprosto nenaplnila očekávání tvůrců myšlenky měnové unie, že zavedení eura si vynutí strukturální reformy. „Pro někoho může být přizpůsobení prostřednictvím kurzu méně atraktivní než pokles nominálních mezd a tvrdé škrty v rozpočtech. Já si myslím, že je to právě naopak,“ uvádí Hampl pro HN. Případná pomoc Řecku může podle něj krátkodobě trhy stabilizovat, dlouhodobě je však devastující pro všechny hospodářské politiky. „Moje sázka je, že zvítězí tvrdé integrační jádro. Najde se krátkodobé řešení, které bude naprosto devastující pro motivaci dělat jakékoliv strukturální reformy v horizontu mnoha let. A to je ta nebezpečná zpráva i pro nás,“ odhaduje řešení situace Řecka Hampl.

Na tuzemském finančním trhu podle Hampla může nastat postupně problém, pokud nepřijmeme kredibilní střednědobou fiskální strategii. „Je nutné přivést hospodaření veřejných rozpočtů na udržitelnou dráhu. Předpokládám, že v této chvíli není nikdo, kdo by tvrdil, že české finance jsou v pořádku. Uvědomění si tohoto faktu ve veřejné diskusi nás myslím odlišuje od řady jiných zemí,“ dodává viceguvernér.

(Zdroj: HN, ČNB, Bloomberg)